छन्दांस्ययातयामानि योजितानि धृतव्रतैः ॥२७॥
rājan havīḿṣy aduṣṭāni
śraddhayāsāditāni te
chandāḿsy ayāta-yāmāni
yojitāni dhṛta-vrataiḥ
rājan — ó králi; havīṁṣi — obětiny; aduṣṭāni — neznečištěné; śraddhayā — s velkou vírou a pozorností; āsāditāni — nashromážděné; te — tvoje; chandāṁsi — mantry; ayāta-yāmāni — bez nedostatků; yojitāni — správně vykonávané; dhṛta-vrataiḥ — kvalifikovanými brāhmaṇy.
Ó králi, víme, že příslušenství pro oběť jsi nashromáždil s velkou vírou a pečlivostí a že není znečištěné. Naše zpívání védských hymnů rovněž nemá žádné nedostatky, neboť všichni přítomní brahmanové a kněží jsou zkušení a řádně vykonávají oběti.
Zkušení brahmanové jsou obeznámeni s vědou, jak vyslovovat védské mantry se správným přízvukem. Celou mantru i jednotlivá sanskrtská slova je nutné přednášet se správnou výslovností — jinak to nepřinese žádný výsledek. V současném věku brahmanové nejen neznají důkladně sanskrt, ale ani nežijí příliš čistým životem. Zpíváním mantry Hare Krsna však lze získat nejvyšší prospěch, jaký mohou oběti poskytnout. Mantra Hare Krsna má takovou sílu, že i tomu, kdo ji nevyslovuje správně, přinese výsledky.
