V této sloce je výraz atma-isa-brahma-sambhavan, ve kterém se atma vztahuje na Nadduši, Visnua, isa se vztahuje na Pána Sivu a brahma označuje čtyřhlavého Pána Brahmu. Tři synové Anasuyi—Dattatreya, Durvasa a Soma — se narodili jako částeční představitelé těchto tří polobohů. Ātmu však nelze zařadit do kategorie polobohů neboli živých bytostí. Jedná se o Visnua, a tudíž se na něho vztahují slova vibhinnamsa-bhutanam. Nadduše, Visnu, je otec všech živých bytostí, včetně Brahmy a Pána Sivy. Další význam slova atma je, že Nadduše, která je v každé atmě, nebo můžeme říci duše každého se projevila jako Dattatreya. Tento význam naznačuje slovo amsa, nedílná část.

V Bhagavad-gitě je uvedeno, že individuální duše jsou části Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduše. Proč bychom tedy neměli Dattatreyu považovat za jednu z těchto částí? I Pán Siva a Pán Brahma jsou popsáni jako části — proč je tedy nezapočítat mezi obyčejné individuální duše? Skutečností je, že projevy Visnua i obyčejných živých bytostí jsou nedílné části Nejvyššího Pána, Jemuž se nikdo nevyrovná, ale tyto nedílné části spadají do různých kategorií. Ve Varaha Puraně je názorně vysvětleno, že určitým částem se říká svamsa a jiným vibhinnamsa. Mezi části vibhinnamsa patří jivy, zatímco části svamsa se řadí do kategorie Visnua. Nedílné části vibhinnamsa (jivy) se dále dělí podle různých úrovní. Visnu Purana učí, že individuální nedílné části Nejvyššího Pána podléhají vlivu vnější energie zvané iluze, maya. Označují se jako sarva-gata, neboť mohou cestovat do kterékoliv části Pánova stvoření, a trpí bolestmi hmotné existence. Jsou úměrně oproštěny od pokryvů hmotné nevědomosti podle různých úrovní jejich činností a různých vlivů kvalit hmotné přírody. Napříkad jivy, které se nacházejí v kvalitě dobra, trpí méně než ty, které jsou pod vlivem kvality nevědomosti. Každá živá bytost však má přirozené právo na život v čistém vědomí Krsny, protože každý je částí Nejvyššího Pána. Vědomí Pána je také v Jeho nedílných částech a různá postavení, ve kterých se živé bytosti nacházejí, jsou úměrná tomu, nakolik je jejich vědomí zbaveno hmotných nečistot. Ve Vedanta-sutře se živé bytosti různých úrovní přirovnávají ke svíčkám či lampám s různou svítivostí. Existují žárovky se svítivostí tisíce svíček, jiné se svítivostí pěti set svíček, další sta svíček, další padesáti a podobně, ale všechny žárovky svítí. Všechny vydávají světlo, jen jeho množství se liší. V Brahmanu existují rovněž různé stupně. Svamsa expanze Nejvyššího Pána v různých podobách Visnua jsou jako lampy. Pán Siva je také jako lampa a nejsilnějším, stoprocentním zdrojem světla je Krsna. Visnu-tattva má devadesátičtyřprocentní svítivost, siva-tattva osmdesátičtyřprocentní a Pán Brahma sedmdesátiosmiprocentní. Živé bytosti jsou stejné jako Brahma, avšak v podmíněné existenci se jejich svítivost snižuje. V Brahmanu tedy existují různé stupně; to nikdo nemůže popřít. Slova atmesa-brahma-sambhavan naznačují, že Dattatreya byl přímo nedílnou částí Visnua, zatímco Durvasa byl nedílnou částí Pána Sivy a Soma nedílnou částí Pána Brahmy.