avadhūta-vacaḥ śrutvā
pūrveṣāḿ naḥ sa pūrva-jaḥ
sarva-sańga-vinirmuktaḥ
sama-citto babhūva ha
avadhūta — avadhūty brāhmaṇy; vacaḥ — slova; śrutvā — poté, co vyslechl; pūrveṣām — předků; naḥ — našich; saḥ — on; pūrvajaḥ — jenž byl sám předkem; sarva — od veškeré; saṅga — připoutanosti; vinirmuktaḥ — osvobozený; sama-cittaḥ — s vĕdomím na duchovní úrovni, a proto všude vyrovnaný; babhūva — stal se; ha — jistĕ.
Ó Uddhavo, když svatý král Yadu, který je předkem našich vlastních předků, vyslechl avadhutova slova, osvobodil se od veškeré připoutanosti ke hmotĕ, a tak se jeho mysl ustálila na duchovní úrovni.
VÝZNAM: Zde Pán chválí svou vlastní dynastii zvanou Yadu-vamsa, protože se v ní zjevilo mnoho velkých seberealizovaných králů. Krále Yadua osvítil Dattatreya v podobĕ avadhuty brahmany, který ho naučil, jak jednoduše pozorováním Božího stvoření upevnit vĕdomí na duchovní úrovni odpoutanosti.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupady k deváté kapitole jedenáctého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu nazvané „Odpoutanost ode všeho hmotného“.
