VÝZNAM: Srila Sridhara Svami tento verš komentuje takto: „Prohlášení, že človĕk potřebuje mnoho duchovních učitelů, jistĕ vyžaduje vysvĕtlení, neboť prakticky nikdo z velkých svĕtců v minulosti nevyhledal útočištĕ u mnoha duchovních učitelů, ale přijali vždy jednoho. Slova giyate bahudharsibhih, ,Absolutní Pravdu mudrci oslavují mnoha způsobỳ, poukazují na osobní a neosobní pochopení Absolutní Pravdy – nĕkteří mudrci líčí jen Pánovu neosobní záři, v níž neexistuje duchovní rozmanitost, zatímco jiní popisují projevenou podobu Pána jako Osobnosti Božství. Nejvyšší dokonalost života tedy nelze poznat pouhým nasloucháním mnoha různým autoritám. Přítomnost mnoha duchovních autorit je užitečná jen tím, že brání sklonu živých bytostí k hrubému materialismu. Různí duchovní filozofové budují víru v existenci duše a na té úrovni je možné je přijímat. Další verše však vyjasní, že duchovní učitel, jenž z konečného hlediska dává dokonalé poznání, je jeden.“

Srila Jiva Gosvami komentuje tento verš takto: „Bĕžnĕ se rozumí, že človĕk má přijmout jednoho duchovního učitele. Proč je zde tedy doporučení učit se od mnoha takzvaných duchovních učitelů, kteří se objevují v podobĕ obyčejných hmotných objektů? Vysvĕtlení je, že uctívaný duchovní učitel dává pokyny o mnoha oblastech poznání skrze ponaučení odvozená z bĕžných jevů. Brahmana avadhuta doporučuje posilovat učení získané od vlastního acaryi a vyhýbat se porušování jeho pokynů skrze sledování bĕžných vĕcí v přírodĕ. Žák by nemĕl přijímat učení svého gurua mechanicky. Mĕl by být přemýšlivý a pomocí své vlastní inteligence realizovat v praxi to, co od svého duchovního učitele vyslechl, tím, že bude pozorovat svĕt kolem sebe. V tomto smyslu může přijmout mnoho guruů – i když ne ty, kteří vystupují proti poznání přijatému od pravého duchovního učitele. Jinak řečeno, nemĕl by naslouchat osobám, jako byl ateista Kapila.“

Srila Visvanatha Cakravarti Thakura tento verš rovnĕž komentuje: „Srimad-Bhagavatam uvádí: tasmad gurum prapadyeta jijñasuh sreya uttamam – ,Proto by ten, kdo chce v životĕ dosáhnout nejvyšší dokonalosti, mĕl vyhledat pravého duchovního učitele.̀ Také v pátém verši desáté kapitoly tohoto zpĕvu říká sám Pán, Osobnost Božství: mad-abhijñam gurum santam upasita mad-atmakam – ,Človĕk musí sloužit pravému duchovnímu učiteli, který má úplné poznání o Mé osobnosti a který se ode Mĕ neliší.̀ Ve védskách písmech je mnoho podobných veršů, které přikazují vyhledat útočištĕ u jediného pravého duchovního učitele. Máme také příklady nesčetnĕ mnoha velkých svĕtců, kteří nepřijali víc než jednoho duchovního učitele. Je tedy pravda, že bychom mĕli přijmout jednoho pravého duchovního učitele a od nĕj obdržet konkrétní mantru, kterou budeme pronášet. I já se řídím tímto principem a uctívám svého pravého duchovního učitele. Při uctívání svého acaryi si ale lze vypomáhat dobrými a špatnými příklady. Sledováním příkladů dobrého chování se oddaný posílí v oddané službĕ a pohled na negativní příklady ho bude varovat a vyhne se nebezpečí. Tak může přijmout za své duchovní učitele mnoho obyčejných hmotných objektů a považovat je za siksa-guruy neboli guruy, jež dávají důležité pokyny pro duchovní rozvoj.“

Pán sám tedy říká: mad-abhijñam gurum santam upasita mad-atmakam – žák má vyhledat jednoho pravého duchovního učitele, který má úplné poznání o Pánovĕ osobnosti, a má ho upřímnĕ uctívat s pochopením, že je mad-atmakam, neliší se od samotného Pána. Tento výrok neodporuje tomu, co Pán přednesl v učení avadhuty brahmany. Pokud nĕkdo přijme učení od svého acaryi, ale ponechává si je uzavřené v mozku jako teoretické dogma, udĕlá jen malý pokrok. Aby rozvinul neochvĕjné a úplné poznání, musí vidĕt učení svého acaryi všude. Proto vaisnava vzdává úctu každému a všemu, co mu poskytuje další osvícení na cestĕ uctívání pravého acaryi, jenž se neliší od Pána Krsny.

Mezi mnoha guruy, o kterých brahmana mluvil, dávají nĕkteří pozitivní a jiní negativní pokyny. Prostitutka Piṅgala a mladá dívka, která si sundala náramky, jsou příklady správného počínání, zatímco zoufalí holubi a pošetilá včela slouží za příklady chování, jakému je třeba se vyhnout. Oba případy obohacují duchovní poznání. Byla by tedy chyba vykládat si tento verš v rozporu s Pánovým výrokem mad-abhijñam gurum santam upasita mad-atmakam (Bhag. 11.10.5).