VÝZNAM: Slovo kevala znamená „čistá“ a naznačuje to, že Pánova kalasakti, síla času, je transcendentální energie nelišící se od Jeho osobního tĕla. Brahmana zde oslovuje krále Yadua jako arindamu, přemožitele nepřátel. Tím naznačuje, že i když se diskuse týká mayi, matoucího stvoření, král si nemusí dĕlat starosti, protože jako vĕrný oddaný Pána dokáže porazit skutečné nepřátele v životĕ, jimiž jsou chtíč, hnĕv a chamtivost, jež človĕka vĕzní v království mayi. Slovo sutram poukazuje na mahat-tattvu, na níž spočívají mnohé hmotné výtvory jako drahokamy navlečené na niti. Ve stádiu pradhany, hmotné rovnováhy, na sebe kvality přírody vzájemnĕ nepůsobí. Pán Kapila vysvĕtluje ve třetím zpĕvu Srimad-Bhagavatamu v rámci svého výkladu saṅkhyi, že Nejvyšší Osobnost Božství vzruší neutrální stav přírody, a tak nastává stvoření. Stvořená projevená podoba přírody, ve které probíhají plodonosné činnosti, se nazývá mahat-tattva. O té mluví tento verš.

Pokud se nĕkdo snaží vzdát Pánova iluzorního stvoření pomocí neosobní filozofie Vedanty, kdy umĕle staví nekonečné vĕdomí Pána a nekonečnĕ malé vĕdomí podmínĕné duše na stejnou úroveň, pak jeho analýza zdaleka nepostihuje realitu. Slovo sva-mayam v tomto verši vyjadřuje, že matoucí energie, jež zahaluje podmínĕné duše, je vždy podřízená Pánu, jehož nekonečné vĕdomí nikdy neselhává a jenž je vždy osobou.