gṛhārambho hi duḥkhāya
viphalaś cādhruvātmanaḥ
sarpaḥ para-kṛtaḿ veśma
praviśya sukham edhate
gṛha — domova; ārambhaḥ — budování; hi — jistĕ; duḥkhāya — vede k neštĕstí; viphalaḥ — neplodné; ca — také; adhruva — nestálé; ātmanaḥ — živé bytosti; sarpaḥ — had; parakṛtam — postaveného jinými; veśma — do domova; praviśya — poté, co vstoupí; sukham — šťastnĕ; edhate — daří se mu.
VÝZNAM: Had nemá sklony budovat si vlastní domov, ale využívá k bydlení vhodné sídlo vytvořené jinými bytostmi. Nezabývá se tedy namáhavou stavbou domova. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura poznamenává, že materialisté vynakládají nezmĕrné úsilí na vynalezení a velkovýrobu elektřiny, automobilů, letadel a podobnĕ, ale v konečném smyslu jsou tyto vymoženosti určené pro vaisnavy, kteří šíří vĕdomí Krsny. Karmi budou vždy podstupovat námahu a oddaní budou vždy tyto pracnĕ vytvořené produkty obĕtovat Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jejich používáním v láskyplné službĕ Jemu. Jelikož se oddaní zamĕřují na konečnou životní dokonalost, sami neusilují o hmotný pokrok. Zároveň není nutné, aby umĕle napodobovali asketický životní styl dávných dob. Cílem oddaného je jednoduše co nejlépe sloužit Krsnovi. Oddaní se proto nezdráhají přijímat krásné zámky a hmotné bohatství všeho druhu – ne kvůli nĕjaké osobní připoutanosti, ale jen proto, aby mohli tyto vĕci zamĕstnat v láskyplné službĕ Pánu. Ten, kdo tyto vĕci přijímá s touhou sám si jich užívat, klesá z úrovnĕ čisté oddané služby. Materialističtí lidé mají zájem využívat své takzvané praktikování yogy jen k posílení své sexuální potence nebo k bezcennému vzpomínání na své dřívĕjší podmínĕné životy. Takto uplatňují mysticismus k nekonečnému vyhledávání smyslového požitku a skutečný cíl lidského života nechápou.