kapotaḥ — holub; ca — a; kapotī — holubice; ca — a; prajā — svých dĕtí; poṣe — o výživu; sadā — vždy; utsukau — dychtivĕ usilující; gatau — poté, co se vzdálili; poṣaṇam — jídlo; ādāya — přinášející; sva — svému; nīḍam — k hnízdu; upajagmatuḥ — přiletĕli.

Holub a jeho žena vždy dychtili živit své dĕti a za tím účelem byli pryč v lese. Poté, co obstarali patřičné jídlo, vraceli se teď do svého hnízda.