kapotī — holubice; sva-ātma-jān — své potomky; vīkṣya — když vidĕla; bālakān — dĕti; jāla — sítí; saṁvṛtān — obalené; tān — k nim; abhyadhāvat — pospíchala; krośantī — křičící; krośataḥ — k nim, které také naříkaly; bhṛśa — nesmírnĕ; duḥkhitā — zarmoucená.

Když holubice zahlédla své dĕti polapené v lovcovĕ síti, zasáhla ji mučivá úzkost a s křikem k nim pospíchala. Mláďata zase volala ji.