VÝZNAM: Velké hory nesou bezmezné množství zeminy, která zase živí nespočet forem života, jako například stromy, trávu, ptáky, zvířata a tak dále. Z hor také prýští nekonečné proudy křišťálovĕ čisté vody v podobĕ vodopádů a řek, a ta dává život všem. Zkoumáním příkladu hor by se mĕl človĕk naučit umĕní, jak zaopatřovat štĕstí všem živým bytostem. Výborná ponaučení si může také vzít od zbožných stromů, které nabízejí nesčíslná dobrodiní v podobĕ ovoce, kvĕtů, chladivého stínu a léčivých výtažků. Strom neprotestuje, ani když ho nĕkdo znenadání pokácí a odtáhne pryč – dál slouží druhým jako dřevo na topení. Proto by se mĕl človĕk stát žákem tĕchto velkodušných stromů a učit se od nich chování svĕtce.

Podle Srily Madhvacaryi slovo pararthaikanta-sambhavah vyjadřuje, že všechno své bohatství a další přednosti by mĕl človĕk zasvĕtit blahu ostatních. Zvláštĕ by se mĕl snažit svým nabytým jmĕním tĕšit duchovního mistra a Nejvyšší Osobnost Božství. To automaticky potĕší polobohy i všechny ostatní výše postavené osoby, které si skutečnĕ zaslouží úctu. Bude-li rozvíjet ušlechtilé chování popsané v tomto verši, naučí se být tolerantní a to ho oprostí od zbytečného rozrušení hmotných smyslů, které ho pohánĕjí, aby po celém svĕtĕ marnĕ hledal hmotné štĕstí. Pán Sri Caitanya Mahaprabhu také zdůraznil snášenlivost stromu: taror iva sahisnuna, kirtaniyah sada harih. Ten, kdo je tak tolerantní jako strom, může pronášet svaté jméno Krsny bez ustání a bude v tom nacházet stále novou spokojenost.