paryuṣṭayā tava vibho vana-mālayeyaḿ
saḿspārdhinī bhagavatī pratipatnī-vac chrīḥ
yaḥ su-praṇītam amuyārhaṇam ādadan no
bhūyāt sadāńghrir aśubhāśaya-dhūmaketuḥ
paryuṣṭayā — povadlou; tava — Tvojí; vibho — všemocný Pane; vanamālayā — kvĕtinovou girlandou; iyam — ona; saṁspārdhinī — vnímající konkurenci; bhagavatī — ženský protĕjšek Osobnosti Božství; prati-patnī-vat — jako žárlivá spolumanželka; śrīḥ — Lakṣmīdevī, bohynĕ štĕstí; yaḥ — který Nejvyšší Pán (Ty); su-praṇītam — (kéž může být) náležitĕ vykonáno; amuyā — tímto; arhaṇam — uctívání; ādadan — přijímající; naḥ — naše; bhūyāt — kéž jsou; sadā — vždy; aṅghriḥ — lotosové nohy; aśubha-āśaya — našich nečistých tužeb; dhūma-ketuḥ — ničící oheň.
VÝZNAM: V Bhagavad-gitĕ (9.26) je uvedeno:
patram puspam phalam toyam
yo me bhaktya prayacchati
tad aham bhakty-upahrtam
asnami prayatatmanah
Pán Krsna s vdĕkem a radostí přijímá i ten nejskromnĕjší dar od svého milujícího oddaného. Přemáhá Ho láska Jeho čistých oddaných, tak jako otce snadno přemůže sebemenší dar, který mu dá jeho dítĕ z lásky. Žádný transcendentalista nemůže takto s láskou Pána obdarovat, dokud se zcela nevzdá neosobního pojetí života. Proces meditace o Nadduši v srdci zvaný dhyana-yoga Krsnu tolik netĕší jako bhakti-yoga neboli oddaná služba, protože při dhyanĕ, meditaci, se yogi snaží uspokojit sám sebe (a ne Pána) tím, že získá mystické síly. Podobnĕ uctívají Boha obyčejní lidé v chrámech, kostelech a mešitách, aby od Nĕho získali hmotný prospĕch. Kdo si však přeje dosáhnout skutečné duchovní dokonalosti, musí být vždy nadšený do opĕvování Pánovy slávy a naslouchání o ní. Toto nadšení oddaného je motivované láskou k Bohu a prosté jakéhokoliv sobeckého očekávání.
Pán je tak laskavý, že opomíjí svou vĕčnou choť Laksmi a více pozornosti vĕnuje svému pokornému oddanému, tak jako pro muže nebude tak důležité láskyplné objetí jeho manželky, když za ním milující dítĕ přijde s nĕjakým dárkem. Srila Jiva Gosvami poukázal na to, že žádná girlanda, kterou má na sobĕ Pán, nemůže být povadlá, protože všechny Pánovy osobní vĕci jsou zcela transcendentální a duchovnĕ honosné. Není možné ani to, aby se v povaze bohynĕ štĕstí, která je stejnĕ transcendentální jako samotný Pán Krsna, projevila svĕtská žárlivost. Proto je třeba výroky polobohů chápat jako humorná slova inspirovaná intenzívní láskou k Bohu. Polobozi se tĕší ochranĕ od Laksmi a v konečném smyslu od Nejvyšší Osobnosti Božství Krsny a díky tomu, že cítí důvĕru v láskyplném vztahu s Pánem a Jeho manželkou, se nezdráhají mluvit žertovným tónem.