VÝZNAM: Významná jsou v tomto verši slova atma-mayam jijñasubhih. Mystičtí yogi (adhyatma-yoga uta yogibhih) chtĕjí nabýt poznání o Pánových mystických silách, zatímco čistí oddaní (parama-bhagavataih) se chtĕjí dostat nad království iluze, aby v extázi čisté lásky mohli sloužit lotosovým nohám Pána Krsny. Všichni se však zajímají o energii Nejvyšší Osobnosti Božství. Ateistické materialistické vĕdce také fascinuje vnĕjší hmotná energie Pána a hrubohmotné smyslové požitkáře přitahuje fyzické tĕlo, které je také atma-maya neboli expanze Pánovy energie. I když jsou všechny Pánovy energie kvalitativnĕ totožné s Pánem, a tím pádem i jedna s druhou navzájem, blažená duchovní energie je přesto svrchovaná, protože ustanovuje vztahy mezi Pánem a čistými živými bytostmi na úrovni vĕčného štĕstí. Každá živá bytost je původnĕ milujícím služebníkem Pána a Pánova duchovní energie jí umožňuje jednat v jejím čistém a přirozeném postavení mimo vliv klamu.

Naše zážitky ve snech i v bdĕlém stavu jsou činnostmi mysli, ale to, co dĕláme za bdĕní, je cennĕjší, neboť to vytváří naši trvalou situaci. Živá bytost podobnĕ každým okamžikem zakouší působení jedné z nesčetných energií Nejvyššího Pána. Zážitky s duchovní energií jsou však důležitĕjší, protože uvádĕjí živou bytost do jejího vĕčného, přirozeného postavení vĕrného služebníka Osobnosti Božství.

Polobozi oslavují Pánovy lotosové nohy, jelikož si velmi přejí, aby se stykem s nimi očistili (tavaṅghrir asmakam asubhasaya-dhumaketuh syat). Když si upřímný oddaný dychtivĕ přeje získat útočištĕ u lotosových nohou Pána, Pán ho vezme k sobĕ do svého sídla, tak jako byli polobozi řízením Pána Krsny přivedeni do Dvaraky.