brahma-śāpopasaḿsṛṣṭe
sva-kule yādavarṣabhaḥ
preyasīḿ sarva-netrāṇāḿ
tanuḿ sa katham atyajat
brahma-śāpa — kletbou brāhmaṇů; upasaṁsṛṣṭe — když byl zničen; sva-kule — Jeho vlastní rod; yādava-ṛṣabhaḥ — vůdce Yaduovců; preyasīm — velmi drahé; sarva-netrāṇām — všem očím; tanum — tĕlo; saḥ — On; katham — jak; atyajat — opustil.
VÝZNAM: K tomuto verši Srila Jiva Gosvami podává vysvĕtlení, že Osobnost Božství nikdy neopouští své duchovní tĕlo, které je vĕčné, oplývá blažeností a poznáním. Slovo katham tedy vyjadřuje otázku „Jak je to možné?“ ve smyslu, že ve skutečnosti je nemožné, aby Pán Krsna opustil svou vĕčnou podobu, která je preyasim sarva-netranam, nejpřitažlivĕjším objektem, jenž skýtá potĕšení očím a všem ostatním smyslům.