parokṣa-vādo vedo 'yaḿ
bālānām anuśāsanam
karma-mokṣāya karmāṇi
vidhatte hy agadaḿ yathā
parokṣa-vādaḥ — popisují určitou situaci jako nĕco jiného, aby zakryly její skutečnou povahu; vedaḥ — Védy; ayam — tĕchto; bālānām — dĕtinských lidí; anuśāsanam — vedení; karma-mokṣāya — pro osvobození z hmotných činností; karmāṇi — hmotné činnosti; vidhatte — předepisují; hi — ve skutečnosti; agadam — lék; yathā — jako.
VÝZNAM: V Bhagavad-gitĕ je uvedeno: traigunya-visaya veda nistraigunyo bhavarjuna. Védy zdánlivĕ nabízejí plody činností v rámci tří kvalit hmotné přírody. Tĕm, kteří konají obřady či askezi v kvalitĕ dobra, se nabízí možnost povýšení na vyšší planetární soustavy zvané Svargaloka. Asnanti divyan divi deva-bhogan. Tĕm, kdo konají karma-kandu, plodonosné zbožné činnosti pod vlivem kvality vášnĕ, je dovoleno stát se velkými vládci nebo bohatými lidmi na zemi a užívat si velkého vĕhlasu a pozemské moci. Manu-samhita však říká: pravrttir esa bhutanam nivrttis tu maha-phala – „I když jsou mezi podmínĕnými dušemi plodonosné náboženské činnosti velmi oblíbené, skutečné dokonalosti života človĕk dosáhne, když se všech ploduchtivých snah vzdá.“
Když otec dítĕti řekne: „Musíš si vzít tento lék, přikazuji ti to,“ dítĕ se může zaleknout, vzpírat se a lék odmítnout. Otec své dítĕ proto naláká slovy: „Dám ti výbornou sladkost, ale jestli ji chceš, nejdříve si vezmi tento lék a potom ji dostaneš.“ Tomuto nepřímému přemlouvání se říká paroksa-vadah neboli nepřímý popis skrývající skutečný zámĕr. Otec svůj návrh představuje dítĕti tak, jako kdyby bylo hlavním cílem dostat bonbón a pro jeho získání musí být splnĕna jen nepatrná podmínka. Otcovým zámĕrem však je dát dítĕti lék a vyléčit ho. Popisovat hlavní zámĕr nepřímo a zakrývat jej druhotným návrhem se tedy nazývá paroksa-vadah neboli nepřímé přesvĕdčování.
Protože je valná vĕtšina podmínĕných duší závislá na smyslovém požitku (pravrttir esa bhutanam), nabízí jim védské karma-kandské obřady možnost zanechat dočasného materialistického uspokojování smyslů tím, že v nich probudí dychtivost po plodonosných védských výsledcích, jako je povýšení do nebe či pozici mocného vladaře na zemi. Ve všech védských obřadech je uctíván Visnu, což človĕka postupnĕ dovede k pochopení, že jeho skutečným zájmem je odevzdat se Visnuovi. Na te viduh svartha-gatim hi visnum. Tento nepřímý způsob je předepsán pro balanam, dĕtinské a pošetilé osoby. Inteligentní človĕk dokáže přímým rozborem okamžitĕ pochopit skutečný význam védské literatury jak je popsán Pánem samotným (vedais ca sarvair aham eva vedyah). Veškeré védské poznání z konečného hlediska smĕřuje k dosažení útočištĕ u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Bez tohoto útočištĕ se musí živá bytost převtĕlovat 8 400 000 druhy nabízenými Pánovou klamnou energií. Obyčejný hmotný pohled, ať skrze hrubé smyslové vnímání nebo jemné vnímání rozumovou úvahou, vždy přináší nedokonalé poznání zkreslené touhou po klamném hmotném požitku. Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura to komentuje tak, že rozvoj neosobní seberealizace je pro podmínĕné duše také rušivý, protože neosobní spekulativní proces je umĕlá snaha zbavit se zcela podoby. Tato snaha není vůbec v souladu se správným názorem Véd, které je popsáno v Bhagavad-gitĕ (vedais ca sarvair aham eva vedyah).
V hnutí Pána Caitanyi se není třeba dĕtinsky snažit o plodonosné hmotné výsledky, a postupnĕ být přiveden ke skutečnému poznání. Caitanya Mahaprabhu říká:
harer nama harer nama
harer namaiva kevalam
kalau nasty eva nasty eva
nasty eva gatir anyatha
V Kali-yuze je život velmi krátký (prayenalpayusah), a lidé jsou obecnĕ neukáznĕní (mandah), svedení (sumanda-matayah), a zatíženi nepříznivými výsledky svých minulých činností (manda-bhagyah). Jejich mysli proto nejsou nikdy klidné (upadrutah) a jejich velmi krátký život znemožňuje se postupnĕ povýšit cestou védských obřadů. Jedinou nadĕjí je proto zpívat svatá jména Pána, harer nama. Ve Srimad-Bhagavatamu (12.3.51) je uvedeno:
kaler dosa-nidhe rajann
asti hy eko mahan gunah
kirtanad eva krsnasya
mukta-saṅgah param vrajet
Kali-yuga je ocenám pokrytectví a znečištĕní. V Kali-yuze jsou všechny přírodní složky jako je voda, zemĕ, nebe, mysl, inteligence a ego znečištĕny. Jediným příznivým aspektem tohoto pokleslého vĕku je proces zpívání svatých jmen Pána (asti hy eko mahan gunah). Človĕk je zbaven svého sepjetí s tímto pokleslým vĕkem (mukta-saṅga) a vrací se domů, zpĕt k Bohu (param-vrajet) jednoduše radostným procesem krsna-kirtanu. Kazatelé hnutí pro vĕdomí Krsny nĕkdy také používají paroksu neboli nepřímý způsob přesvĕdčování a nabízejí podmínĕné duši pĕknou transcendentální sladkost, aby ji přimĕli odevzdat se Pánovým lotosovým nohám. Hnutí Caitanyi Mahaprabhua je kevala ananda-kanda, jednoduše blažené. I ten, kdo je k hnutí pro vĕdomí Krsny přitahován nepřímo, dosáhne milostí Caitanyi Mahaprabhua velmi rychle dokonalosti a vrátí se zpĕt domů, zpĕt k Bohu.