evaḿ kṛṣṇātma-nātheṣu
manuṣyeṣu ca sauhṛdam
paricaryāḿ cobhayatra
mahatsu nṛṣu sādhuṣu
evam — tak; kṛṣṇa-ātma-nātheṣu — s tĕmi, pro které je Pán Kṛṣṇa Pánem jejich duše; manuṣyeṣu — lidmi; ca — a; sauhṛdam — přátelství; paricaryām — službu; ca — a; ubhayatra — prokazovanou obĕma (pohyblivým i nehybným tvorům, nebo Pánovi a Jeho oddaným); mahatsu — (zvláštĕ) čistým oddaným Pána; nṛṣu — lidským bytostem; sādhuṣu — tĕm, kteří jsou neochvĕjní ve svatém chování.
Ten, kdo chce dosáhnout svého nejvyššího zájmu, by mĕl rozvíjet přátelství s tĕmi, pro které je Krsna Pánem jejich života, mĕl by rozvíjet služebnický postoj ke všem živým bytostem a zvláštĕ by se mĕl snažit pomoci tĕm, kdo mají lidské tĕlo a z nich především tĕm, kdo přijímají zásady zbožného chování. Ze zbožných lidí by mĕl sloužit zvláštĕ čistým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství.
VÝZNAM: Tou nejvyšší povinností oddaných Nejvyššího Pána je podle Srily Bhaktisiddhanty Sarasvatiho Thakura navázat přátelství s tĕmi, kdo se zcela odevzdali Krsnovi a dosáhli tak saranagati, útočištĕ u Pánových lotosových nohou. Sloužit se má Pánovi i Jeho oddaným, protože Pána více potĕší upřímná služba Jeho čistým oddaným. Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jeho oddané a vše úctyhodné se vztahem k Nĕmu, bychom nemĕli ctít pouze navenek, ale mĕli bychom opravdu sloužit Pánovým zástupcům známým jako maha-bhagavatové.
