parasparānukathanaḿ
pāvanaḿ bhagavad-yaśaḥ
mitho ratir mithas tuṣṭir
nivṛttir mitha ātmanaḥ
paraspara — vzájemné; anukathanam — rozhovory; pāvanam — očišťující; bhagavat — Nejvyššího Pána; yaśaḥ — o slávĕ; mithaḥ — vzájemná; ratiḥ — láskyplná náklonnost; mithaḥ — vzájemná; tuṣṭiḥ — spokojenost; nivṛttiḥ — odstranĕní hmotného utrpení; mithaḥ — vzájemné; ātmanaḥ — duše.smarantaḥ — vzpomínají; smārayantaḥ ca — a připomínají; mithaḥ — jeden druhému; agha-ogha-haram — jenž oddaným odebírá vše nepříznivé; harim — Nejvyšší Osobnost Božství; bhaktyā — oddaností; sañjātayā — probudí se; bhaktyā — oddaností; bibhrati — vlastní; utpulakām — zneklidnĕno extází; tanum — tĕlo.
VÝZNAM: Podle Srily Sridhara Svamiho by si ti, kdo jsou pokročilí ve vĕdomí Krsny, nemĕli závidĕt nebo se přít. Všech tĕchto svĕtských pocitů by se mĕli vzdát a místo toho by mĕli společnĕ opĕvovat slávu Nejvyššího Pána pro vzájemné očištĕní. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura poukazuje na to, že opĕvování Nejvyššího Pána je zvláštĕ mocné ve společnosti čistých oddaných. Když se oddaní vĕnují saṅkirtanu, společnému opĕvování svatého jména Pána, zakoušejí nejvyšší transcendentální blaženost a uspokojení. Navzájem se tak povzbuzují k ukončení hmotného smyslového požitku, jež je založen na zakázaných pohlavních stycích se ženami. Jeden oddaný řekne druhému: „Ó, ty jsi se vzdal smyslového požitku. Dneškem počínaje se ho vzdávám také.“
Musíme se učit zvĕtšovat svou lásku k oddaným, uspokojit je a vzdát se smyslových objektů nepříznivých pro službu Krsnovi. Mĕli bychom se také učit vidĕt celý vesmír jako předmĕt vhodný pro službu Pánu. Pokud zamĕstnáme smyslové objekty ve službĕ Krsnovi, přirozenĕ se od nich odpoutáme. Když takto trávíme dny ve společnosti oddaných Pána, naše transcendentální extáze se díky rozhovorům o tématech Srimad-Bhagavatamu a Bhagavad-gity neustále zvĕtšuje. Proto se ten, kdo nechce být sužován mayou v podobĕ smyslového požitku, musí neustále sdružovat s čistými oddanými Pána, kteří se nevĕnují ničemu jinému než opĕvování slávy Pána, naslouchání o ní a uskutečňování Jeho mise na zemi.
Srila Madhvacarya zdůrazňuje, že tak jako je třeba rozvíjet přátelský vztah s oddanými, je nutné rozvíjet přátelského ducha vůči polobohům, kteří Pánovým jménem řídí vesmír. Tímto způsobem bychom mĕli v tomto svĕtĕ v klidu žít.
text = TEXT 31
VÝZNAM: Slovo aghaugha-haram je v tomto verši velmi významné. Agha označuje to, co je nepříznivé či hříšné. Živá bytost je ve skutečnosti sac-cid-ananda-vigraha, vĕčná, oplývá blažeností a poznáním. Protože však zanedbává svůj vĕčný vztah s Krsnou, Osobností Božství, páchá hříšné činnosti a zakouší nepříznivé následky v podobĕ hmotného utrpení. Řetĕzci hříšných následků se říká ogha, nepřetržitá vlna utrpení. Krsna je aghaugha-haram harim; své oddané zbavuje následků hříchů a oni tak zakoušejí nepochopitelnou blaženost království Boha dokonce i v tomto svĕtĕ.
Slova bhaktya sañjataya bhaktya vyjadřují, že bhakti-yoga má dvĕ části: sadhana-bhakti a raganuga-bhakti. Srila Prabhupada ve své knize Nektar oddanosti podrobnĕ vysvĕtlil, jak oddaný pokročí ze sadhana-bhakti neboli následování usmĕrňujících zásad, na úroveň raganuga-bhakti, služby konané s láskou k Bohu. Podle Srily Bhaktisiddhanty Sarasvatiho Thakura je osvobozená duše díky projevům transcendentální extáze ve svém tĕle neustále nadšená a vždy se snaží zůstat přemožena opĕvováním slávy Osobnosti Božství, Hariho.