VÝZNAM: Podle Srily Bhaktisiddhanty Sarasvatiho Thakura poukazuje slovo vairajah v tomto verši na celkový souhrn individuálních podmínĕných duší, které se původnĕ rodí z Brahmy a v čase zničení do nĕho opĕt vstoupí. Projevením virat-purusi, Pánovy vesmírné podoby, dojde v hmotném stvoření k dočasnému projevení podob, vlastností a činností. Celá tato vesmírná scenérie se však v dobĕ, kdy je stvoření Nejvyšší Osobností Božství staženo, znovu stává beztvarou. Pánovu vesmírnou podobu proto nelze považovat za vĕčnou podobu Pána. Jedná se pouze o dočasnou imaginární napodobeninu Jeho osobní podoby v království mayi. V prvním i druhém zpĕvu Srimad-Bhagavatamu je jasnĕ vysvĕtleno, že Pánova vesmírná podoba je imaginární podoba napomáhající začátečníkovi meditovat o Bohu. Ti, kdo jsou příliš materialističtí, jsou naprosto neschopni pochopit, že Nejvyšší Osobnost Božství je ve skutečnosti sac-cid-ananda-vigraha neboli vĕčná podoba blaženosti a poznání, transcendentální projevům hmotné energie. Védská literatura chce tyto hrubé materialisty povzbudit k tomu, aby se stali vĕrnými teisty tím, že je nabádá k meditaci o fyzickém vesmíru jako o gigantickém tĕle Nejvyššího Pána. Toto panteistické pojetí neodráží konečnou realitu Nejvyššího Pána, ale je technikou, jak mysl postupnĕ přivést k Bohu.

Jako důkaz toho, že Pán Brahma v dobĕ zničení vesmíru odchází zpĕt k Bohu, cituje Srila Sridhara Svami tento verš:

brahmana saha te sarve
samprapte pratisañcare
parasyante krtatmanah
pravisanti param padam

„V dobĕ konečného zničení vstoupí všechny seberealizované duše spolu s Brahmou do nejvyššího sídla.“ Jelikož je nĕkdy Brahma považován za Pánova nejlepšího oddaného, mĕl by určitĕ získat osvobození a ne pouze vstoupit do neprojeveného stavu hmotné přírody zvaného avyakta. Srila Sridhara Svami v této souvislosti poukazuje na to, že existuje třída neoddaných, kteří provádĕním asvamedha-yajñí a dalších obĕtí dosáhnou Brahmova sídla a že v určitých případech nemusí být ani Brahma samotný oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Slova avyaktam visate suksmam lze tedy pochopit také tak, že takový neoddaný Brahma nemůže vstoupit do duchovního nebe i přesto, že dosáhl toho nejvyššího postavení ve vesmíru. Pokud je však Brahma oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, lze slovo avyaktam chápat jako označení duchovního nebe, protože je pro podmínĕné duše neprojevené (avyakta). Když tedy nemůže do království Boha bez odevzdání se Nejvyšší Osobnost Božství vstoupit ani Brahma, o ostatních, takzvanĕ zbožných nebo zkušených neoddaných nemůže být ani řeči.

Srila Visvanatha Cakravarti Thakura v této souvislosti zdůraznil, že postavení Brahmy se řadí do tří skupin, a to karmi, jñani a oddaný. Brahma, který je tím nevznešenĕjším karmim v tomto vesmíru, se musí vrátit do hmotného svĕta; živá bytost, která postavení Brahmy dosáhla jako nejlepší spekulativní filozof tohoto vesmíru, může dosáhnout neosobního osvobození a živá bytost, které bylo udĕleno postavení Brahmy proto, že je velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, vstoupí do Pánova osobního sídla. Ve Srimad-Bhagavatam (3.32.15) je popsán ještĕ další případ: Brahma, který je oddaným Pána, ale má sklon se považovat za nezávislého na Pánu, nebo Jemu rovného, může v dobĕ zničení dosáhnout sídla Maha-Visnua, ale jakmile začne nové stvoření, musí se vrátit a znovu zaujmout postavení Brahmy. V tomto případĕ je použito slovo bheda-drstya poukazující na sklon považovat se za nezávisle mocného. Různé cíle, kterých může tato vznešená živá bytost jako Pán Brahma dosáhnout, s určitostí dokazují, že žádné hmotné postavení nezaručuje vĕčný život blaženosti a poznání. V Bhagavad-gitĕ Pán Krsna slibuje, že toho, kdo se vzdá všech ostatních závazků a odevzdá se oddané službĕ Pánu, Pán osobnĕ ochrání a přivede jej zpĕt do nejvyššího sídla v duchovním nebi. Je zbytečné a pošetilé snažit se dosáhnout dokonalosti vlastním úsilím, bez odevzdání se lotosovým nohám Krsny. Tato slepá snaha je v osmnácté kapitole Bhagavad-gity označena jako bahulayasam, což znamená, že se jedná o činnost v hmotné kvalitĕ vášnĕ. Brahma vládne kvalitĕ vášnĕ a jeho stvoření a řízení celého vesmíru jsou zajisté bahulayasam, neboli usilovná práce v tom nevznešenĕjším smyslu. Veškerá tato vášnivá činnost je však i případĕ Brahmy bez odevzdání se lotosovým nohám Krsny k ničemu.