yo yo mayi pare dharmaḥ
kalpyate niṣphalāya cet
tad-āyāso nirarthaḥ syād
bhayāder iva sattama
yaḥ yaḥ — cokoliv; mayi — Mnĕ; pare — Nejvyššímu; dharmaḥ — je náboženství; kalpyate — smĕřuje; niṣphalāya — k oproštĕní se od výsledků hmotného jednání; cet — jestliže; tat — toto; āyāsaḥ — úsilí; nirarthaḥ — marné; syāt — může být; bhaya-ādeḥ — ze strachu a tak podobnĕ; iva — jako; sat-tama — ó nejlepší ze svĕtců.
Ó Uddhavo, nejlepší ze svĕtců, v nebezpečné situaci obyčejná osoba pláče, bojí se a naříká, přestože tyto zbytečné emocí na vĕci nic nezmĕní. Činnosti nabízené Mnĕ bez osobních pohnutek však představují pravé náboženství, i když jsou navenek neužitečné.
VÝZNAM: I ta nejnepatrnĕjší činnost může oddaného povznést k dokonalosti duchovního života, je-li bez osobních tužeb vĕnována Nejvyššímu Pánu. Pán Krsna ve skutečnosti svého oddaného vždy chrání a zaopatřuje, ale pokud se na Nĕho oddaný obrací s nářkem a prosbami o ochranu a zaopatření, aby mohl nerušenĕ pokračovat ve své oddané službĕ, Pán Krsna tyto zdánlivĕ zbytečné žádosti přijímá jako nejvyšší náboženské jednání.
