visṛjya smayamānān svān
dṛśaḿ vrīḍāḿ ca daihikīm
praṇamed daṇḍa-vad bhūmāv
ā-śva-cāṇḍāla-go-kharam
visṛjya — vzdávající se; smayamānān — kteří se smĕjí; svān — svých přátel; dṛśam — názoru; vrīḍām — studu; ca — a; daihikīm — tĕlesného pojetí; praṇamet — mĕl by se klanĕt; daṇḍa-vat — poklonou celým tĕlem jako tyč; bhūmau — na zem; ā — dokonce i; śva — psům; cāṇḍāla — bezkastovním; go — kravám; kharam — a oslům.
Nemĕl by si všímat posmĕšků svých společníků, ale vzdát se tĕlesného pojetí i studu, který se s ním pojí, a klanĕt se všem – i psům, bezkastovním, kravám a oslům – padnutím celým tĕlem na zem jako tyč.
VÝZNAM: Oddaný by se mĕl učit vidĕt Nejvyšší Osobnost Božství ve všech tvorech. Sri Caitanya Mahaprabhu radil všem oddaným, aby se považovali za nižší než stéblo trávy a byli tolerantnĕjší než strom. V tak pokorném rozpoložení je nebude nic rušit v čisté oddané službĕ Pánu. Oddaný není tak pošetilý, aby si myslel, že kráva nebo osel jsou Bůh, ale ve všech tvorech vidí Nejvyššího Pána a na této vyšší, duchovní úrovni nerozlišuje.
