na kiñcit sādhavo dhīrā
bhaktā hy ekāntino mama
vāñchanty api mayā dattaḿ
kaivalyam apunar-bhavam
na — nikdy; kiñcit — cokoliv; sādhavaḥ — svĕtci; dhīrāḥ — s hlubokou inteligencí; bhaktāḥ — oddaní; hi — jistĕ; ekāntinaḥ — zcela odevzdaní; mama — Mnĕ; vāñchanti — přejí si; api — vskutku; mayā — Mnou; dattam — dané; kaivalyam — osvobození; apunaḥ-bhavam — nemuset se rodit a umírat.
VÝZNAM: Slova ekantino mama vyjadřují, že čistí oddaní Pána, kteří se chovají jako svĕtci a jsou velmi inteligentní, zasvĕcují své životy výhradnĕ oddané službĕ Osobnosti Božství. Dokonce i když jim Pán nabídne osobní vysvobození z kolobĕhu zrození a smrti, nepřijmou ho. Čistý oddaný automaticky získává vĕčný život plný blaženosti a poznání v Pánovĕ osobním sídle. Pouhé osvobození bez láskyplné služby Pánu je pro nĕj tedy velmi ohavnou představou. Pokud nĕkdo zpívá Krsnovo svaté jméno nebo Pánu povrchnĕ slouží s cílem dosáhnout neosobního osvobození nebo hmotného smyslového požitku, nelze ho považovat za transcendentálního oddaného Pána. Dokud touží po svĕtské zbožnosti, ekonomickém rozvoji, smyslovém požitku nebo osvobození, nemůže dospĕt na úroveň samadhi, dokonalé seberealizace. Každá živá bytost je ve skutečnosti vĕčným služebníkem Pána Krsny a jejím přirozeným posláním je s láskou sloužit Pánu bez osobních tužeb. Toto čisté a nejvyšší životní postavení líčí Pán samotný v tomto verši.