yat karmabhir yat tapasā
jñāna-vairāgyataś ca yat
yogena dāna-dharmeṇa
śreyobhir itarair api
sarvaḿ mad-bhakti-yogena
mad-bhakto labhate 'ñjasā
svargāpavargaḿ mad-dhāma
kathañcid yadi vāñchati
yat — to, co je nabyto; karmabhiḥ — plodonosnými činnostmi; yat — to, co; tapasā — askezí; jñāna — rozvojem poznání; vairāgyataḥ — odpoutaností; ca — také; yat — to, co je získáno; yogena — mystickým yogovým systémem; dāna — rozdáváním milodarů; dharmeṇa — plnĕním náboženských povinností; śreyobhiḥ — procesy pro příznivé naplnĕní života; itaraiḥ — jinými; api — jistĕ; sarvam — to vše; mat-bhakti-yogena — láskyplnou službou Mnĕ; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; labhate — získává; añjasā — snadno; svarga — dosažení nebe; apavargam — osvobození ode všeho strádání; mat-dhāma — pobyt v Mém sídle; kathañcit — tak či onak; yadi — pokud; vañchati — si přeje.
Vše, čeho lze dosáhnout plodonosnými činnostmi, askezí, poznáním, odpoutaností, mystickou yogou, rozdáváním milodarů, plnĕním náboženských povinností a všemi ostatními prostředky pro zdokonalování života, získá Můj oddaný snadno láskyplnou službou Mnĕ. Pokud si Můj oddaný z nĕjakého důvodu přeje dosáhnout nebeských planet, osvobození nebo pobytu v Mém sídle, tato požehnání snadno získá.
VÝZNAM: Zde Pán Krsna vyjevuje transcendentální slávu oddané služby Pánu. I když čistí oddaní nemají žádné touhy a přejí si jen sloužit Pánu, nĕkdy si nĕjaký vznešený oddaný může přát, aby mu Pán požehnal jeho konkrétní láskyplnou službu. V šestém zpĕvu Bhagavatamu vidíme, že Sri Citraketu, velký oddaný Pána, se chtĕl dostat do nebe, aby tam s nejkrásnĕjšími ženami z planety Vidyadharů mohl nádhernĕ opĕvovat Pánovu slávu. Sri Sukadeva Gosvami, velký vypravĕč Srimad-Bhagavatamu, si zase přál vyhnout zapletení v Pánovĕ matoucí energii, a proto nechtĕl opustit lůno své matky. To znamená, že Sukadeva Gosvami si přál apavargam, osvobození od mayi, aby jeho oddanou službu nic nerušilo. Pán Krsna osobnĕ svou matoucí energii poslal pryč, aby Sukadeva Gosvami z matčina lůna vyšel. Na základĕ silné láskyplné touhy sloužit lotosovým nohám Pána může také oddaný toužit po přemístĕní do duchovního svĕta.
Podle Srily Visvanatha Cakravartiho Thakura může mít oddaný, který zanechal nezávislého rozvoje poznání a odpoutanosti, pevnou víru v oddanou službu Pánu, a přesto zůstávat ponĕkud připoutaný k plodům tĕchto činností. Dokonale provádĕnými plodonosnými činnostmi osoba získá sídlo v hmotném nebi a rozvíjením odpoutanosti se oprostí ode všeho tĕlesného utrpení. Pokud Pán Krsna v srdci svého oddaného zaznamená tyto touhy, může mu je snadno splnit.
Slovo itaraih v tomto verši vyjadřuje navštĕvování svatých míst, skládání náboženských slibů a tak podobnĕ. Předtím je uvedeno nĕkolik dalších příznivých procesů jak dosáhnout pokroku, ale všechny příznivé výsledky tĕchto procesů lze snadno získat láskyplnou službou Pánu. Proto by všichni Pánovi oddaní, v jakémkoliv stádiu pokročilosti, mĕli svou energii vĕnovat výlučnĕ službĕ Pánu. To potvrzuje Sri Sukadeva Gosvami ve druhém zpĕvu Srimad-Bhagavatamu:
akamah sarva-kamo va
moksa-kama udara-dhih
tivrena bhakti-yogena
yajeta purusam param
„Človĕk, který má vĕtší inteligenci – ať je plný hmotných tužeb nebo nemá žádnou hmotnou touhu, nebo touží po osvobození – musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.“ (Bhag. 2.3.10)
