VÝZNAM: Podle Sridhara Svamiho slovo kila (které znamená „vskutku, je to tak“, „je řečeno“ nebo „je dobře známo“) vyjadřuje, že Vasudeva vzpomínal na slova Pána, když se zjevil jako čtyřruký Visnu v Kamsovĕ vĕzení. Srila Jiva Gosvami uvádí, že z Vasudevovy úzkosti, která je v této sloce vyjádřena slovy apujayam na moksaya mohito deva-mayaya, se pozná, že Vasudeva již slyšel o prokletí yaduovské dynastie brahmany v Pindarace a vĕdĕl, že se blíží Pánův odchod z této planety. Vasudeva pochopil, že projevené zábavy Pána v tomto vesmíru se chýlí ke konci, a naříkal, že nevyužil přímé příležitosti uctívat Krsnu, aby se mohl vrátit domů, zpátky k Bohu.

Významné je, že Vasudeva popisuje Pána slovem mukti-dam, které je synonymem jména Mukunda neboli „ten, kdo může udĕlit osvobození z kolobĕhu rození a umírání“. Ve védské literatuře je řečeno, že i polobozi jsou spoutáni v kolobĕhu rození a umírání, i když je podle pozemských mĕřítek jejich život nepředstavitelnĕ dlouhý. Jedinĕ všemocný Bůh může osvobodit podmínĕnou duši od následků jejích dřívĕjších hříšných činností a obdařit ji vĕčným životem blaženosti a poznání.

Vasudeva litoval, že si přál, aby k nĕmu Krsna přišel jako syn, a ne aby mohl jít zpátky ke Krsnovi, zpátky k Bohu, a sloužit Mu v duchovním nebi. Ve svém komentáři k této události v desátém zpĕvu Srimad-Bhagavatamu Srila Prabhupada zdůraznil, že bychom si radĕji mĕli přát jít zpátky domů, zpátky k Bohu, a ne se snažit přivést Pána do tohoto svĕta jako svého syna. Nemůžeme také umĕle napodobovat přísnou askezi, kterou Vasudeva a Devaki podstupovali po tisíce nebeských let ve svých minulých životech jako Sutapa a Prsni. V této souvislosti Srila Prabhupada uvádí: „Chceme-li, aby se Nejvyšší Pán stal jedním z nás v tomto hmotném svĕtĕ, vyžaduje to velké odříkání, ale chceme-li jít zpátky ke Krsnovi (tyaktva deham punar janma naiti mam eti so 'rjuna), stačí, když Ho budeme znát a milovat. Jedinĕ prostřednictvím lásky se můžeme snadno vrátit domů, zpátky k Bohu.“ Srila Prabhupada dále vysvĕtluje, že Caitanya Mahaprabhu volnĕ rozdává požehnání láskou ke Krsnovi, která človĕku umožní vrátit se do Krsnova sídla zpíváním Hare Krsna mantry. Tento proces zpívání je v současném vĕku mnohem účinnĕjší než umĕlé pokusy podrobovat se přísné askezi. Srila Prabhupada uzavírá: „Človĕk tedy nemusí podstupovat tvrdou askezi trvající mnoho tisíc let; potřebuje se jen naučit, jak milovat Krsnu a neustále Mu sloužit (sevonmukhe hi jihvadau svayam eva sphuraty adah). Pak se bude moci velmi snadno vrátit domů, zpátky k Bohu. Nemusíme Pána přivádĕt sem za nĕjakým hmotným účelem, například abychom mĕli syna nebo cokoliv jiného. Pokud se vrátíme domů, zpátky k Bohu, bude nám vyjeven náš skutečný, vĕčný vztah s Pánem, a ten budeme vĕčnĕ rozvíjet. Zpíváním Hare Krsna mantry postupnĕ rozvineme náš vĕčný vztah s Nejvyšší Osobou, a tak dosáhneme dokonalosti zvané svarupa-siddhi. Mĕli bychom využít tohoto požehnání a vrátit se domů, zpátky k Bohu.“ (Bhag. 10.3.38 význam)

I když si Vasudeva a Devaki přáli, aby se Krsna stal jejich synem, je třeba vĕdĕt, že jsou to oddaní vĕčnĕ milující Krsnu. Pán sám říká (Bhag. 10.3.39): mohitau devamayaya – Vasudeva a Devaki, Jeho čistí oddaní, byli zahaleni Jeho vnitřní energií. Ve čtvrtém zpĕvu Srimad-Bhagavatamu (4.1.20) se velký mudrc Atri Muni modlil k Pánu: prajam atma-samam mahyam prayacchatu – „Buď tak laskavý a dej mi stejného syna, jako jsi Ty.“ Atri Muni řekl, že chce syna přesnĕ jako je Pán, a tudíž nebyl čistý oddaný, neboť chtĕl, aby se mu splnila touha, která byla hmotná. Kdyby si přál mít za své dítĕ Nejvyšší Osobnost Božství, byl by zcela zbavený hmotných tužeb, protože by toužil po Nejvyšší Absolutní Pravdĕ; on však chtĕl podobné dítĕ, a proto byla jeho touha hmotná. Mudrce Atriho tedy nelze počítat mezi čisté oddané. Vasudeva a Devaki však chtĕli samotného Pána, a byli tedy Pánovi čistí oddaní. Vasudevův výrok v této sloce apujayam na moksaya mohito deva-mayaya je tedy třeba chápat tak, že Krsnova vnitřní energie zmátla Vasudevu, aby si přál Krsnu za syna. To připravilo cestu pro Pánovo zjevení jako syna svých milujících oddaných.