yathā vicitra-vyasanād
bhavadbhir viśvato-bhayāt
mucyema hy añjasaivāddhā
tathā naḥ śādhi su-vrata
yathā — aby; vicitra-vyasanāt — kde číhají mnohá nebezpečí; bhavadbhiḥ — díky tobĕ; viśvataḥ-bhayāt — (z tohoto hmotného svĕta) který všude nahání strach; mucyema — abych mohl být vysvobozen; hi — jistĕ; añjasā — snadno; eva — dokonce; addhā — přímo; tathā — takto; naḥ — nás; śādhi — prosím pouč; su-vrata — ty, který jsi vždy vĕrný svému slibu.
VÝZNAM: Slovo mucyema je zde významné. V předchozí sloce Vasudeva řekl, že byl zmaten Pánovou klamnou energií, a proto nemohl od Nejvyšší Osobnosti Božství získat dar osvobození. Proto se nyní obrací na čistého oddaného Pána s důvĕrou, že jeho milostí jistĕ získá vysvobození z hmotného zajetí.
V této souvislosti jsou velmi důležitá slova añjasa, „snadno“, a addha, „přímo“. Hlupáci chtĕjí pyšnĕ jít přímo k Nejvyšší Osobnosti Božství, aniž by přijali čistého oddaného Pána za duchovního mistra, ale ti, kdo jsou pokročilí v duchovní nauce, vĕdí, že přímý styk s Nejvyšší Osobností Božství človĕk naváže pokorou a službou u lotosových nohou čistého oddaného. Ve Srimad-Bhagavatamu (11.17.27) Pán Krsna říká: acaryam mam vijaniyan navamanyeta karhicit. Mĕli bychom tedy chápat, že čistý oddaný Krsny stojí na stejné duchovní úrovni jako samotný Pán. To neznamená, že čistý oddaný je také Bůh, ale díky jeho důvĕrnému láskyplnému spojení s Pánem ho Pán přijímá jako svou vlastní duši. Jinými slovy, Krsna je vždy v srdci svého čistého oddaného a čistý oddaný je vždy v Krsnovĕ srdci. I když je Sri Krsna vĕčnĕ Nejvyšší Osobnost Božství a nemá sobĕ rovného, více Ho tĕší, když vidí, jak je uctíván Jeho čistý oddaný. Proto Pán říká: acaryam mam vijaniyat. Človĕk musí vzdávat vaisnavskému duchovnímu učiteli stejnou úctu, jakou by prokazoval Pánu. Jakmile tedy potĕší vaisnavského duchovního mistra, okamžitĕ potĕší Krsnu a udĕlá duchovní pokrok. Slovo añjasa znamená, že tento autorizovaný proces je nejsnadnĕjší metodou dosažení duchovní dokonalosti. A jelikož je čistý oddaný průzračným médiem, je použito slovo addha, „přímo“, které vyjadřuje, že služba prokázaná čistému oddanému jde přímo k lotosovým nohám Krsny, zatímco služba, kterou z vlastního rozmaru človĕk nabízí Krsnovi přímo, nikoliv skrze pravého duchovního mistra, nebude přijata, a tudíž nemá žádný význam.
Ti, kdo skutečnĕ chtĕjí dosáhnout nejvyšší dokonalosti, čili vrátit se domů, zpátky do vĕčného, blaženého Krsnova království, by mĕli velmi pečlivĕ studovat příklad, který dal Sri Vasudeva v tĕchto dvou slokách. Naznačuje, že i když človĕk nemůže získat osvobození přímým uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství, může velmi snadno dovést svůj život k dokonalosti chvilkovým stykem s čistým oddaným Pána Krsny, jakým je například Narada Muni, vznešený vaisnavský svĕtec mezi polobohy.
Podle Srily Jivy Gosvamiho slovo visvato-bhayat vyjadřuje, že Vasudeva se velmi obával kletby brahmanů. Tak jako uctíváním vaisnavů může človĕk dosáhnout dokonalosti, vyvoláním jejich nespokojenosti může na sebe přivolat veškeré neštĕstí. Vasudeva se tedy bál prokletí, které vyřkli brahmanové v Pindaraka-tirtĕ.