VÝZNAM: V Bhagavad-gitĕ (2.71) se uvádí:

vihaya kaman yah sarvan
pumams carati nihsprhah
nirmamo nirahaṅkarah
sa santim adhigacchati

„Skutečného klidu dosáhne jedinĕ ten, kdo odmítl všechny touhy po smyslovém požitku a žije bez tužeb, zřekl se jakéhokoliv pocitu vlastnictví a je prost falešného ega.“ Srila Prabhupada ve výkladu píše: „Být bez tužeb znamená netoužit po ničem, co má za cíl uspokojení smyslů. Jinými slovy, toužíme-li po vĕdomí Krsny, jsme ve skutečnosti prosti tužeb.“ V Caitanya-caritamrtĕ je podobný výrok (Madhya 19.149):

krsna-bhakta  —  niskama, ataeva`santa'
bhukti-mukti-siddhi-kami sakali`asanta'

„Oddaný Pána Krsny po ničem netouží, a proto je klidný. Ti, kdo pracují pro plody, touží po smyslovém požitku, jñani po osvobození a yogi po hmotných dokonalostech. Znamená to, že jsou chtiví, a proto nemohou být klidní.“

Živé bytosti ovlivnĕné sobeckou touhou se obecnĕ dĕlí do tří skupin: bhukti-kami, mukti-kami a siddhi-kami. Bhukti-kami jsou obyčejní lidé, kteří chtĕjí peníze a vše, co si za nĕ lze koupit. Tato primitivní mentalita je založena na touze užívat si penĕz, sexu a společenského vĕhlasu. Když je živá bytost s tímto přeludem zklamána, vydá se cestou spekulativní filozofie a snaží se analyticky zjistit, co je zdrojem iluze. Takovému človĕku se říká mukti-kami, protože chce negovat hmotnou iluzi a splynout s neosobním duchovním stavem, kde neexistuje úzkost. Mukti-kami je také pohánĕn sobeckou touhou, i když na trochu vyšší úrovni. Hmotnou neboli sobeckou touhou je posedlý i siddhi-kami, neboli mystický yogi, protože touží po okázalých silách mystické yogy, jakými je schopnost natáhnout ruku přes celý svĕt, učinit se menším než nejmenší nebo lehčím než nejlehčí. Z toho důvodu je řečeno sakali`asanta'. Každý, kdo má nĕjakou osobní touhu, a je hmotná, filozofická či mystická, bude asanta, čili nakonec dojde zklamání, protože se bude považovat za ústřední objekt uspokojení. Toto egocentrické pojetí je samo o sobĕ klamné, a proto nakonec přinese zklamání.

Krsna-bhakta niskama, ataeva`santa': na druhé stranĕ oddaný Pána Krsny je niskama; nemá žádnou osobní touhu. Jeho jedinou touhou je potĕšit Krsnu. Tuto výjimečnou vlastnost čistých oddaných Pána chválí samotný Pána Siva:

narayana-parah sarve
na kutascana bibhyati
svargapavarga-narakesv
api tulyartha-darsinah

„Oddaní, kteří jsou zamĕstnáni výhradnĕ oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství Narayanovi, se nikdy nebojí žádných okolností. Nebeské planety, osvobození či pekelné planety pro nĕ znamenají jedno a totéž, neboť je zajímá pouze služba Pánu.“ (Bhag. 6.17.28) Neosobní filozof tvrdí, že je všechno jedno, ale tím, kdo je opravdu tulyartha-darsi, obdařen vizí jednoty, je oddaný Pána. Oddaný vidí vše jako energii Nejvyšší Osobnosti Božství, a chce proto vše zamĕstnat ve službĕ Pánu tak, aby byl Pán spokojen. Je šťastný v jakékoliv situaci, protože nic nevidí jako dvitiya, mimo rámec Pánovy energie. Oddaný Krsny je opravdu santa neboli klidný, protože nemá žádnou osobní touhu a dosáhl dokonalosti života, lásky ke Krsnovi. Zaujal tak své vĕčné přirozené postavení pod přímou ochranou všemocného Paramesvary, Krsny.

Tímto veršem podle Srily Bhaktisiddhanty Sarasvatiho Thakura končí odpovĕď prvního z devíti Yogendrů, Kaviho, na první otázku Maharaje Nimiho: „Co je nejvyšší dobro?“