iti māḿ yaḥ sva-dharmeṇa
bhajen nityam ananya-bhāk
sarva-bhūteṣu mad-bhāvo
mad-bhaktiḿ vindate dṛḍhām
iti — takto; mām — Mĕ; yaḥ — ten, kdo; sva-dharmeṇa — svými předepsanými povinnostmi; bhajet — uctívá; nityam — vždy; ananya-bhāk — aniž by uctíval cokoliv nebo kohokoliv jiného; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; mat — Mĕ; bhāvaḥ — vĕdom si; mat-bhaktim — oddané služby Mnĕ; vindate — dosahuje; dṛḍhām — neochvĕjné.
VÝZNAM: V tomto verši je jasnĕ vysvĕtleno, že láskyplná oddaná služba Pánu Krsnovi je konečným cílem celého varnasramského systému, který Pán dopodrobna vysvĕtluje. V každém společenském stavu či třídĕ je třeba být oddaným Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a uctívat jen Jeho. Pravý duchovní mistr je představitelem Pána Krsny a uctívání acaryi jde přímo k lotosovým nohám Pána. Obyčejným hospodářům sice nĕkdy védské pokyny nařizují uctívat určité polobohy či předky, ale přesto by mĕl mít každý na pamĕti, že Pán Krsna sídlí ve všech živých bytostech. To je uvedeno zde: sarva-bhutesu mad-bhavah. Pánovi čistí oddaní uctívají jedinĕ Pána a ti, kdo nejsou schopni dospĕt na úroveň čisté oddané služby, by mĕli alespoň meditovat o Osobnosti Božství v nitru polobohů a všech ostatních živých bytostí s pochopením, že všechny náboženské procesy mají v konečném smyslu tĕšit Pána. V průbĕhu misionářské práce musí i čistí oddaní jednat s představiteli vlád a jinými významnými členy společnosti a nĕkdy tyto osoby chválí a podvolují se jejich pokynům. Jelikož ale neustále meditují o Pánu Krsnovi, jenž sídlí jako Nadduše v srdci každé bytosti, jednají pro Jeho potĕšení a ne pro potĕšení jakékoliv obyčejné lidské bytosti. Také ti, kdo mají co do činĕní s různými polobohy při plnĕní svých povinností v rámci varnasramy, by mĕli vidĕt Pána jako základ všeho a při všech činnostech by se mĕli soustředit na Jeho potĕšení. Toto životní stádium se nazývá láska k Bohu a přivádí živou bytost ke skutečnému osvobození.