brahmacaryaḿ tapaḥ śaucaḿ

santoṣo bhūta-sauhṛdam

gṛhasthasyāpy ṛtau gantuḥ

sarveṣāḿ mad-upāsanam

brahma-caryam — celibát; tapaḥ — askeze; śaucam — čistota mysli bez připoutanosti či odporu; santoṣaḥ — úplná spokojenost; bhūta — vůči všem živým bytostem; sauhṛdam — přátelství; gṛhasthasya — hospodáře; api — také; ṛtau — ve vhodnou dobu; gantuḥ — přistoupení k manželce; sarveṣām — všech lidských bytostí; mat — Mĕ; upāsanam — uctívání.


Text

Hospodář může mít sex se svou manželkou jen v dobĕ předepsané pro plození dĕtí. Jinak by mĕl praktikovat celibát, askezi, čistotu mysli a tĕla, spokojenost ve svém přirozeném postavení a přátelství vůči všem živým bytostem. Všichni lidé bez ohledu na společenské postavení či zamĕstnání mají uctívat Mĕ.

Purport

VÝZNAM: Sarvesam mad-upasanam vyjadřuje, že všichni následovníci varnasramského systému musí uctívat Pána Krsnu nebo riskují, že ze svého postavení poklesnou. Srimad-Bhagavatam (11.5.3) uvádí: na bhajanty avajananti sthanad bhrastah patanty adhah – i když může být osoba pokročilá v provádĕní védských obřadů a zvyklostí, neuctívá-li Nejvyššího Pána, nepochybnĕ poklesne.

Ti, kdo se nacházejí v grhastha-asramu, nemají oprávnĕní bezmeznĕ využívat svou potenci a užívat si života jako prasata a psi. Zbožný hospodář by mĕl v předepsanou dobu a na předepsaném místĕ přistoupit ke své manželce a pro potĕšení Nejvyššího Pána zplodit svaté dítĕ. Jinak je zde výslovnĕ uvedeno, že hospodář musí dodržovat celibát tak jako všichni ostatní členové pokročilé lidské civilizace. Slovo saucam se vztahuje na čistotu mysli a tĕla a kromĕ toho nepřítomnost připoutanosti a odporu. Ten, kdo s vírou uctívá Boha jako nejvyššího vládce, zažívá santosu, úplnou spokojenost v každé situaci, do které ho Pán umístí. Když vidí Pána Krsnu v nitru každé bytosti, stává se z nĕho bhuta-suhrt, dobrodinec všech.