uccāvaceṣu bhūteṣu
durjñeyam akṛtātmabhiḥ
upāsate tvāḿ bhagavan
yāthā-tathyena brāhmaṇāḥ
ucca — ve vyšších; avaceṣu — a nižších; bhūteṣu — stvořených objektech a bytostech; durjñeyam — tĕžko pochopit; akṛta-ātmabhiḥ — bezbožnými; upāsate — uctívají; tvām — Tebe; bhagavan — můj milý Pane; yathā-tathyena — v pravdĕ; brāhmaṇāḥ — lidé vĕrní závĕru Véd.
VÝZNAM: Chování svĕtců je třeba také brát jako důkaz, a proto je zde řečeno, že nevĕdomí, bezbožní lidé jsou sice z Pánova všudypřítomného aspektu zmatení, ale ti, kdo mají jasné, očištĕné vĕdomí, uctívají Pána takového, jaký je. V této kapitole se Sri Uddhava táže na projevy Pánova majestátu a zde se slova uccavacesu bhutesu („ve vyšších i nižších stvořeních“) jasnĕ vztahují k Pánovým vnĕjším atributům, projeveným v hmotném svĕtĕ. Zbožní brahmanové neboli vaisnavové uctívají Pána Krsnu ve všem, ale zároveň uznávají rozmanitost Pánova stvoření. Například v rámci uctívání Božstev oddaní vybírají ty nejlepší kvĕtiny, ovoce a šperky pro ozdobení Pánovy transcendentální podoby. Podobnĕ oddaní vĕnují více pozornosti podmínĕné duše, která se zajímá o poselství Pána Krsny, přestože je Pán přítomný v srdci každé podmínĕné duše. I když je Pán všude, oddaní dĕlají v zájmu služby Pánu rozdíly mezi Jeho přítomností ve vyšších (ucca) a nižších (avacesu) stvořeních.