yāvan nānārtha-dhīḥ puḿso
na nivarteta yuktibhiḥ
jāgarty api svapann ajñaḥ
svapne jāgaraṇaḿ yathā
yāvat — dokud; nānā — mnoha; artha — hodnot; dhīḥ — pojetí; puṁsaḥ — osoby; na — ne; nivarteta — ustoupí; yuktibhiḥ — pomocí vhodných metod (Mnou popsaných); jāgarti — probuzený; api — ačkoliv; svapan — spící, snící; ajñaḥ — ten, kdo nevidí vĕci takové, jaké jsou; svapne — ve snu; jāgaraṇam — probuzený; yathā — jako.
Človĕk by mĕl podle Mých pokynů upřít mysl jen na Mĕ. Pokud však i nadále vidí mnoho různých hodnot a cílů v životĕ, místo aby všechno vidĕl ve Mnĕ, pak i když je zdánlivĕ vzhůru, ve skutečnosti sní, protože má neúplné poznání. Je jako ten, komu se zdá, že se probudil ze sna.
VÝZNAM: Ten, kdo si není vĕdomý Krsny, nechápe, že vše spočívá v Pánu Krsnovi, a proto nedokáže zanechat hmotného uspokojování smyslů. Může přijmout určitý proces vedoucí k osvobození a považovat se za „spaseného“, ale jeho hmotné podmínĕní přetrvá, a tak si bude udržovat svou připoutanost ke hmotnému svĕtu. Bĕhem snĕní si človĕk nĕkdy představuje, že se ze sna probudil a že je normálnĕ při vĕdomí. Podobnĕ se nĕkdo může považovat za spaseného, ale pokud je stále pohroužený v hmotném hodnocení, co je dobré a co špatné, bez odkazu na oddanou službu Nejvyššímu Pánu, rozumí se, že je podmínĕnou duší zahalenou klamným ztotožnĕním se s hmotou.
