Text 1-2: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Jednoho dne, když matka Yasoda viděla, že jsou všechny služebné zaneprázdněny jinými domácími povinnostmi, začala sama stloukat jogurt. Během stloukání vzpomínala na Krsnovy dětské činnosti. Skládala si o nich vlastní písně a těšila se tím, že si o všech Jeho činnostech zpívala.

Text 3: Matka Yasoda, oblečená v šafránově-žlutém sárí s pásem obepínajícím její kypré boky, tahala za provaz od tlouku a značně se přitom namáhala. Náramky a náušnice se jí houpaly a zvonily a celé její tělo se třáslo. Z intenzivní lásky ke svému dítěti měla ňadra vlhká od mléka. Její tvář s nádherným obočím smáčel pot a květy malati jí padaly z vlasů.

Text 4: Když matka Yasoda stloukala máslo, objevil se před ní Pán Krsna s touhou pít mléko z jejího prsu, a aby zvětšil její transcendentální potěšení, chytil tlouk a nedovolil jí pokračovat.

Text 5: Matka Yasoda pak Krsnu objala, nechala Ho sednout si na její klín a zahleděla se do Jeho tváře s hlubokou náklonností. Kvůli její intenzivní lásce jí z prsu vytékalo mléko. Když ale viděla, že hrnec s mlékem na kamnech přetéká, ihned svého syna opustila, aby se postarala o kypící mléko, i když dítě ještě nebylo pitím mléka z matčina prsu uspokojené.

Text 6: Krsna se velice hněval. Zatínal zuby do svých narudlých rtů a s falešnými slzami v očích rozbil kamenem nádobu s jogurtem. Pak vešel do místnosti a v ústraní začal pojídat čerstvě stlučené máslo.

Text 7: Matka Yasoda odstavila horké mléko z plotny a vrátila se na místo stloukání. Když viděla, že nádoba s jogurtem je rozbitá a že Krsna tam není, došla k závěru, že rozbití máselnice byla Jeho práce.

Text 8: Krsna v tu dobu seděl na dřevěném hmoždíři na drcení koření, převráceném dnem vzhůru, a pro zábavu rozdával mléčné výrobky, jako je jogurt a máslo, opicím. Jelikož kradl, s velkou úzkostí se rozhlížel kolem sebe, neboť tušil, že by Ho matka mohla potrestat. Když Ho matka Yasoda zahlédla, opatrně se k Němu zezadu přiblížila.

Text 9: Když Pán Sri Krsna zpozoroval svou matku s proutkem v ruce, velice rychle slezl z hmoždíře a začal utíkat, jako kdyby se bál. I když se Ho yogini snaží meditací zmocnit jako Paramatmy s touhou vstoupit prostřednictvím náročné askeze do Pánovy záře, nejsou schopni Ho dosáhnout. Ale matka Yasoda, která tutéž Osobnost Božství, Krsnu, považovala za svého syna, se za Ním rozběhla, aby Ho chytila.

Text 10: Když matka Yasoda běžela za Krsnou, její útlý pás byl přetížený váhou jejích těžkých prsou, a proto musela přirozeně zpomalit. Jelikož pronásledovala Krsnu velice rychle, vlasy se jí uvolnily a padaly za ní květy, které v nich měla připevněné. Přesto se jí podařilo svého syna Krsnu chytit.

Text 11: Poté, co matka Yasoda Krsnu dostihla, dostal ještě větší strach a přiznal, že dělal, co neměl. Když se na Něho dívala, viděla, že pláče. Slzy se mísily s černým líčidlem kolem Jeho očí, a jak si mnul oči rukama, rozmazal si ho po celém obličeji. Matka Yasoda chytila svého nádherného syna za ruku a začala Ho mírně kárat.

Text 12: Matka Yasoda byla neustále zaplavena intenzivní láskou ke Krsnovi, aniž by věděla, kdo Krsna je nebo jak je mocný. Díky mateřské náklonnosti, kterou k Němu cítila, ji nikdy ani nezajímalo, kdo vlastně je. Když tedy viděla, že se její syn začal příliš bát, zahodila proutek a rozhodla se Ho svázat, aby již nepáchal žádné další darebnosti.

Text 13-14: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, vnějšek či vnitřek a žádnou přední ani zadní stranu; prostupuje vším. Jelikož nepodléhá času, neplatí pro Něho rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností; existuje věčně ve své transcendentální podobě. Jelikož je absolutní, mimo jakoukoliv relativitu, nevztahují se na Něho rozdíly mezi příčinou a následkem, i když On sám je příčina i následek všeho. Tato neprojevená osoba, která není vnímatelná smysly, se nyní zjevila jako lidské dítě a matka Yasoda, která Ji považovala za své obyčejné dítě, Ji přivazovala provazem k dřevěnému hmoždíři.

Text 15: Když se matka Yasoda snažila své zlobivé dítě svázat, viděla, že její provaz je o šířku dvou prstů krátký. Přinesla tedy jiný kus provazu, aby ho navázala.

Text* 16: Nový provaz byl také o dva prsty kratší a dva prsty chyběly i po přidání dalšího provazu. Ať přidala provazů sebevíc, stále to nestačilo; s tím, že byly pokaždé krátké, se nedalo nic udělat.

Text 17: Tak matka Yasoda svázala všechny provazy, které měla v domácnosti, ale svázat Krsnu se jí přesto nepodařilo. Její přítelkyně, starší gopi ze sousedství, se smály a bavily se tím. I matka Yasoda se usmívala, přestože se tolik namáhala. Všechny byly ohromené.

Text 18: Celé tělo matky Yasody kvůli její těžké práci zalil pot a květy i ozdobný hřeben jí vypadávaly z vlasů. Když malý Krsna viděl svou matku tak unavenou, slitoval se nad ní a nechal se od ní svázat.

Text 19: Ó Maharaji Pariksite, celý tento vesmír se svými vznešenými polobohy, jako je Pán Siva, Pán Brahma či Pán Indra, podléhá Nejvyšší Osobnosti Božství. Přesto má Nejvyšší Pán jeden zvláštní transcendentální rys-že se podřizuje svým oddaným. To Krsna v této zábavě předvedl.

Text 20: Ani Pán Brahma, ani Pán Siva, a dokonce ani bohyně štěstí, která je vždy lepší polovinou Nejvyšší Osobnosti Božství, nemůže od Nejvyššího Pána, jenž vysvobozuje z hmotného světa, dostat takovou milost jako matka Yasoda.

Text 21: Nejvyšší Osobnost Božství Krsna, syn matky Yasody, je snadno dostupný oddaným, kteří Mu s láskou spontánně slouží, ne však mentálním spekulantům, těm, kdo usilují o seberealizaci podstupováním přísné askeze, nebo těm, kdo považují tělo za vlastní já.

Text* 22: Zatímco byla matka Yasoda zaneprázdněna domácími pracemi, Nejvyšší Pán Krsna pozoroval dva vedle sebe stojící stromy yamala-arjuna, které byly v předchozím věku polobohy, syny Kuvery.

Text 23: Ve svém minulém životě byli tito dva synové, kteří se jmenovali Nalakuvara a Manigriva, nesmírně bohatí a požehnaní. Kvůli pýše a plané prestiži však nebrali na nikoho ohledy, a proto je Narada Muni proklel, aby se stali stromy.