tam ańkam ārūḍham apāyayat stanaḿ
sneha-snutaḿ sa-smitam īkṣatī mukham
atṛptam utsṛjya javena sā yayāv
utsicyamāne payasi tv adhiśrite
tam — Kṛṣṇovi; aṅkam ārūḍham — s láskou Mu dovolila posadit se na její klín; apāyayat — nechala pít; stanam — z jejího prsu; sneha-snutam — z něhož intenzivní láskou vytékalo mléko; sa-smitam īkṣatī mukham — matka Yaśodā se usmívala a pozorovala Kṛṣṇův usměvavý obličej; atṛptam — Kṛṣṇu, který ještě nebyl pitím mléka zcela uspokojen; utsṛjya — odložila; javena — ve spěchu; sā — matka Yaśodā; yayau — opustila to místo; utsicyamāne payasi — neboť viděla, že mléko přetéká; tu — ale; adhiśrite — v hrnci na plotně.
Matka Yasoda pak Krsnu objala, nechala Ho sednout si na její klín a zahleděla se do Jeho tváře s hlubokou náklonností. Kvůli její intenzivní lásce jí z prsu vytékalo mléko. Když ale viděla, že hrnec s mlékem na kamnech přetéká, ihned svého syna opustila, aby se postarala o kypící mléko, i když dítě ještě nebylo pitím mléka z matčina prsu uspokojené.
Vše, co se v domácnosti matky Yasody dělo, bylo určeno pro Krsnu. Přestože Krsna pil její mateřské mléko, když viděla, že hrnec s mlékem v kuchyni přetéká, ihned s tím musela něco udělat, a proto svého syna opustila. Ten se však rozzlobil, jelikož se ještě dosyta nenapil jejího mateřského mléka. Někdy se člověk musí postarat o více než jeden aspekt důležitého jednání sledujícího stejný cíl. Ze strany matky Yasody tedy nebylo neoprávněné, že svého syna opustila, aby se věnovala přetékajícímu mléku. Na úrovni lásky a náklonnosti je povinností oddaného udělat jednu věc dříve a další věci potom. Správnou intuici, jak to provést, dává Krsna.
tesam satata-yuktanam
bhajatam priti-purvakam
dadami buddhi-yogam tam
yena mam upayanti te
(Bg. 10.10)
Ve vědomí Krsny je vše dynamické. Krsna oddaného při rozhodování, co udělat jako první a co později, vede na úrovni absolutní pravdy.
