Text* 1: Sri Badarayani pravil: Jednoho dne přišli dva synové Vasudevy – Saṅkarsana and Acyuta – aby mu vzdali úctu a poklonili se u jeho nohou. Vasudeva Je uvítal s velkou láskou a promluvil k Nim.

Text* 2: Když Vasudeva slyšel slova velkých mudrců týkající se moci jeho dvou synů a když vidĕl Jejich udatné činy, přesvĕdčilo ho to o Jejich božské totožnosti. Oslovil Je tedy jmény a řekl Jim:

Text 3: (Vasudeva pravil:) Ó Krsno, Krsno, nejlepší z yogich, ó vĕčný Saṅkarsane! Vím, že Vy dva jste osobnĕ zdrojem vesmíru i jeho složkami.

Text 4: Vy jste Nejvyšší Osobnost Božství projevující se jako Pán přírody i jejího stvořitele (Maha-Visnua). Vše, co vzniká, jakkoliv a kdykoliv, je stvořeno ve Vás, Vámi, z Vás, pro Vás a ve vztahu k Vám.

Text 5: Ó transcendentální Pane, sám ze sebe jsi stvořil celý tento různorodý vesmír a pak jsi do nĕj vstoupil ve své osobní podobĕ Nadduše. Takto, ó nezrozená Nejvyšší Duše, jako životní síla a vĕdomí každé bytosti, udržuješ stvoření.

Text 6: Veškeré energie, které projevuje životní vzduch a ostatní prvky vesmírného stvoření, jsou ve skutečnosti osobní energie Nejvyššího Pána, neboť jak život, tak hmota Mu podléhají a závisí na Nĕm, a zároveň se od sebe navzájem liší. Všechno činné v hmotném svĕtĕ tedy uvádí do pohybu Nejvyšší Pán.

Text 7: Záře mĕsíce, jas ohnĕ, svit slunce, třpyt hvĕzd, záblesk blesku, trvalost hor a vůnĕ zemĕ a její schopnost nést – to vše jsi ve skutečnosti Ty.

Text* 8: Můj Pane, jsi voda a také její chuť a její schopnosti hasit žízeň a udržovat život. Projevuješ své energie skrze projevy vzduchu, jako je tĕlesné teplo, vitalita, mentální a fyzická síla, úsilí a pohyb.

Text 9: Jsi svĕtové strany a jejich schopnost poskytovat prostor, jsi všeprostupující éter a zvuk jako jemný prvek, který je v nĕm obsažený. Jsi prvotní, neprojevená podoba zvuku, první slabika om a slyšitelná řeč, skrze niž zvuk v podobĕ slov nabývá konkrétních významů.

Text 10: Jsi schopnost smyslů vyjevovat jejich objekty, jsi polobozi vládnoucí smyslům a svolení, jež tito polobozi dávají ke smyslovým činnostem. Jsi schopnost inteligence rozhodovat se a schopnost živé bytosti přesnĕ si vzpomínat.

Text* 11: Jsi falešné ego ovlivnĕné kvalitou nevĕdomosti, které je zdrojem hmotných prvků; falešné ego ovlivnĕné kvalitou vášnĕ, které je zdrojem tĕlesných smyslů; falešné ego ovlivnĕné kvalitou dobra, které je zdrojem polobohů, a neprojevená, celková hmotná energie, která je základem všeho.

Text* 12: Jsi jediné nezničitelné jsoucno mezi všemi zničitelnými vĕcmi tohoto svĕta, jako základní látka, která zjevnĕ zůstává nezmĕnĕná, zatímco vĕci z ní vytvořené podléhají promĕnám.

Text 13: Kvality hmotné přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost – jsou společnĕ se všemi jejich funkcemi přímo projevené v Tobĕ, Nejvyšší Absolutní Pravdĕ, řízením Tvojí Yogamayi.

Text 14: Tato stvořená jsoucna, přemĕny hmotné přírody, tedy neexistují kromĕ situace, kdy je hmotná příroda v Tobĕ projeví, přičemž Ty se zároveň projevíš v nich. Kromĕ tĕchto období stvoření však zůstáváš jen Ty sám jako transcendentální realita.

Text 15: Vskutku nevĕdomí jsou ti, kdo bĕhem svého uvĕznĕní v neustálém toku hmotných kvalit tohoto svĕta nepochopí, že Ty, Nejvyšší Duše všeho, co existuje, jsi jejich nejvyšší, konečný cíl. Zapletení v hmotných činnostech nutí tyto duše kvůli jejich nevĕdomosti putovat v kolobĕhu rození a umírání.

Text* 16: Díky štĕstí může duše získat zdravý lidský život, což je příležitost, které je vzácné dosáhnout. Pokud je však přesto zmatená ohlednĕ toho, co je pro ni nejlepší, ó Pane, Tvá matoucí Maya ji přimĕje celý svůj život promrhat.

Text* 17: Celý tento svĕt držíš v poutech lásky, a když tedy lidé uvažují o svých hmotných tĕlech, myslí si: „To jsem já,“ a když uvažují o svém potomstvu a dalších příbuzných, myslí si: „Ti jsou mí.“

Text 18: Vy nejste naši synové, ale samotní Pánové jak hmotné přírody, tak jejího stvořitele (Maha-Visnua). Jak jste nám sami řekli, sestoupili jste proto, abyste zbavili Zemi vládců, kteří jsou pro ni tĕžké břímĕ.

Text 19: Proto teď přicházím přijmout útočištĕ ke Tvým lotosovým nohám, ó příteli nešťastných – k tĕm samým lotosovým nohám, jež rozptylují všechen strach z hmotné existence tĕch, kdo se jim odevzdali. Už dost! Dost bylo dychtĕní po smyslovém požitku, kvůli kterému se ztotožňuji s tímto smrtelným tĕlem a myslím na Tebe, Nejvyššího, jako na své dítĕ.

Text 20: Ještĕ v porodní místnosti jsi nám řekl, že Ty, nezrozený Pán, ses již nĕkolikrát narodil jako náš syn v minulých vĕcích. Objevoval ses a mizel jsi jako mrak, když jsi pro ochranu svých náboženských zásad projevoval tato transcendentální tĕla a potom je zase činil neprojevenými. Ó svrchovanĕ oslavovaný, všeprostupující Pane, kdo může porozumĕt mystické matoucí energii Tvých majestátních expanzí?

Text 21: Sukadeva Gosvami pravil: Když Nejvyšší Pán, vůdce Satvatů, vyslechl slova svého otce, pokornĕ sklonil hlavu, usmál se a jemným hlasem odpovĕdĕl.

Text 22: Nejvyšší Pán řekl: Můj milý otče, tvá slova považuji za vhodná, neboť jsi s odkazem na Nás, své syny, vyložil různé kategorie existence.

Text 23: Nejen Já, ale také ty, i Můj ctĕný bratr a tito obyvatelé Dvaraky – všichni byste mĕli být vidĕni v tomto filosofickém svĕtle, ó nejlepší z Yaduovců. Mĕli bychom přece obsáhnout vše, co existuje, pohyblivé i nehybné.

Text* 24: Nejvyšší Duše, Paramatma, je vskutku jediná. Vydává vlastní záři a je vĕčná, transcendentální a prostá hmotných kvalit. Působením tĕch samých kvalit, které sama vytvořila, se však tato jediná Nejvyšší Pravda projevuje v mnoha podobách mezi expanzemi tĕchto kvalit.

Text 25: Prvky éter, vzduch, oheň, voda a zemĕ nabývají viditelných, neviditelných, nepatrných či obrovských podob, jak se projevují v různých objektech. Podobnĕ se Paramatma, ač jediná, zdánlivĕ stává mnoha.

Text* 26: Sukadeva Gosvami pravil: Ó králi, když Vasudeva vyslechl tyto pokyny, které k nĕmu pronesl Nejvyšší Pán, zbavil se všech představ duality. V srdci byl spokojený a již nepromluvil.

Text 27-28: Tehdy, ó nejlepší z Kuruovců, Devaki, uctívaná po celém vesmíru, využila příležitosti, aby oslovila své dva syny, Krsnu a Balaramu. Dříve s úžasem slyšela, že přivedli zpátky k životu mrtvého syna svého duchovního mistra. Pociťovala hluboký žal, když teď myslela na své syny, které zavraždil Kamsa, a tak se s očima zalitýma slzami obrátila na Krsnu a Balaramu s žádostí.

Text* 29: Sri Devaki řekla: Ó Ramo, Ramo, nezmĕrná Nejvyšší Duše! Ó Krsno, Pane všech mistrů yogy! Vím, že jste svrchovaní vládci všech stvořitelů vesmíru, prvotní Osobnosti Božství.

Text* 30: Sestoupili jste nyní do tohoto svĕta skrze mé lůno proto, abyste zabili ty krále, kteří působením současného vĕku pozbyli dobrých vlastností, a proto popírají autoritu zjevených písem a jsou pro Zemi přítĕží.

Text 31: Ó Duše všeho, co existuje, stvoření, udržování i zničení vesmíru uskutečňuje zlomek expanze expanze Tvojí expanze. Dnes k Tobĕ přicházím vyhledat útočištĕ, Nejvyšší Pane.

Text* 32-33: Říká se, že když Vám Váš duchovní učitel nařídil, abyste pro nĕho získali zpĕt dávno zemřelého syna, přivedli jste ho zpátky ze sídla předků, čímž jste oplatili milost svého gurua. Prosím splňte tak i moji touhu, ó nejvyšší vládcové všech mistrů yogy. Prosím, přiveďte zpátky mé syny, které zabil král Bhojů, abych je znovu vidĕla.

Text* 34: Mudrc Sukadeva pravil: Na tuto žádost své matky použili Balarama a Krsna svou mystickou sílu Yogamayu a vstoupili do oblasti Sutaly, ó Bharato.

Text* 35: Když král Daityů, Bali Maharaja, zpozoroval příchod obou Pánů, srdce mu zaplavila radost, protože vĕdĕl, že jsou Nejvyšší Duší a uctívaným Božstvem celého vesmíru, a především jeho samotného. Okamžitĕ povstal a pak Jim i s celým svým doprovodem vzdal úctu poklonou.

Text* 36: Bali Jim s radostí nabídl vysoká sedadla. Jakmile usedli, omyl nohy tĕchto dvou Nejvyšších Osobností. Potom vzal tu vodu, která očišťuje celý svĕt až po Pána Brahmu, a sebe i své následovníky s ní pokropil.

Text 37: Uctíval Je veškerým bohatstvím, které mĕl k dispozici – drahocennými odĕvy, ozdobami, vonnou santálovou pastou, smĕsí arekových oříšků a betelových listů, lampičkami, bohatým jídlem a tak dále. Tak Jim nabídl všechno bohatství své rodiny a také sama sebe.

Text 38: Bali, přemožitel Indrova vojska, znovu a znovu uchopoval lotosové nohy obou Pánů a pak promluvil ze srdce, které mu tálo jeho vroucí láskou. Ó králi, zatímco mu slzy extáze zalévaly oči a chlupy na tĕle se mu ježily, začal zajíkavĕ hovořit.

Text 39: Král Bali pravil: Klaním se nekonečnému Pánu Anantovi, nejvĕtší ze všech bytostí. A klaním se Pánu Krsnovi, stvořiteli vesmíru, jenž se zjevuje jako neosobní Absolutno a jako Nadduše, aby šířil zásady saṅkhyi a yogy.

Text 40: Vidĕt Vás dva Pány je příležitost, kterou vĕtšina živých bytostí získá jen vzácnĕ. Ale i osoby jako jsme my, ovlivnĕné kvalitami vášnĕ a nevĕdomosti, Vás mohou snadno spatřit, pokud se ze své vůle sami zjevíte.

Text 41-43: Mnohé, kteří byli neustále pohroužení v nepřátelství vůči Tobĕ, jsi nakonec začal přitahovat, Ty, jenž jsi přímým ztĕlesnĕním transcendentálního dobra a jehož božská podoba v sobĕ zahrnuje zjevená písma. Mezi tyto napravené nepřátele patří Daityové, Danavové, Gandharvové, Siddhové, Vidyadharové, Caranové, Yaksové, Raksasové, Pisacové, Bhutové, Pramathové a Nayakové a také my sami a mnozí další nám podobní. Nĕkteré z nás jsi začal přitahovat na základĕ mimořádné nenávisti, zatímco jiné kvůli jejich náladĕ oddanosti založené na chtíči. Ale polobozi a ostatní, kteří jsou omámení hmotným dobrem, necítí, že bys je takto přitahoval.

Text 44: Ó Pane všech dokonalých yogich, ani nejvĕtší mystici neznají Tvou duchovní sílu klamu ani jak jedná, o nás nemluvĕ.

Text 45: Prosím buď ke mnĕ milostivý, abych se mohl dostat ze slepé studny rodinného života – mého iluzorního domova – a najít pravé útočištĕ u Tvých lotosových nohou, které vždy vyhledávají mudrci nemající sobecké touhy. Potom se budu moci svobodnĕ toulat, buď sám, anebo ve společnosti velkých svĕtců, kteří jsou přáteli všech bytostí, a nacházet životní nezbytnosti u kořenů stromů, jež obdarovávají celý svĕt.

Text 46: Ó Pane všech podřízených bytostí, prosím řekni nám, co máme dĕlat, a tak nás oprosti od všeho hříchu. Ten, kdo s vírou koná Tvé nařízení, ó Pane, se již nemusí řídit bĕžnými védskými obřady.

Text* 47: Nejvyšší Pán pravil: Bĕhem vĕku prvního Manua mĕl mudrc Marici šest synů se svou ženou Ūrnou. Všichni byli vznešenými polobohy, ale jednou se smáli Pánu Brahmovi, když ho vidĕli, jak se chystá k sexu se svojí dcerou.

Text 48-49: Kvůli tomu nevhodnému činu dostali okamžitĕ démonská tĕla, a tak se narodili jako synové Hiranyakasipua. Bohynĕ Yogamaya je pak Hiranyakasipuovi odebrala a narodili se znovu z lůna Devaki. Poté je zavraždil Kamsa, ó králi. Devaki pro nĕ stále naříká, neboť je považuje za své syny. Titíž synové Mariciho teď žijí tady s tebou.

Text 50: Chceme je odsud odvést, abychom rozptýlili žal jejich matky. Oni pak budou zbaveni prokletí, osvobozeni od všeho utrpení a vrátí se do svého domova na nebesích.

Text 51: Mou milostí se tĕchto šest – Smara, Udgitha, Parisvaṅga, Pataṅga, Ksudrabhrt a Ghrni – vrátí do sídla čistých svĕtců.

Text* 52: (Sukadeva Gosvami pokračoval:) Po tĕchto slovech byli Pán Krsna a Pán Balarama náležitĕ uctĕni Maharajem Balim, vzali šest synů a vrátili se do Dvaraky, kde je předali své matce.

Text* 53: Když bohynĕ Devaki spatřila své ztracené dĕti, pocítila k nim takovou lásku, že jí z ňader vytékalo mléko. Objala je, a poté, co si je posadila na klín, znovu a znovu čichala k jejich hlavám.

Text 54: Láskyplnĕ dovolila svým synům napít se z jejích ňader, jež zvlhla mlékem po pouhém doteku. Upadla do transu působením stejné klamné energie Pána Visnua, která uvádí do chodu stvoření vesmíru.

Text 55-56: Tím, že se napili jejího nektarového mléka, které předtím pil samotný Krsna, se šest synů dotklo transcendentálního tĕla Pána, Narayana, a tento dotek v nich probudil jejich původní totožnosti. Poklonili se Govindovi, Devaki, svému otci a Balaramovi a pak se před očima všech odebrali do sídla polobohů.

Text* 57: Božská Devaki žasla, ó králi, když vidĕla své syny vrátit se ze sídla smrti a potom zase odejít. Usoudila, že to všechno byl jen přelud vytvořený Krsnou.

Text* 58: Sri Krsna, Nejvyšší Duše, Pán neomezené udatnosti, vykonal bezpočet zábav stejnĕ podivuhodných, jako je tato, ó potomku Bharaty.

Text 59: Sri Suta Gosvami pravil: Tato zábava, kterou sehrál Pán Murari, jehož sláva je vĕčná, ničí všechny hříchy vesmíru a slouží jako transcendentální ozdoba pro uši Jeho oddaných. Každý, kdo pozornĕ vyslechne či vypráví tuto zábavu, jak ji líčí ctihodný syn Vyasy, bude schopný upřít mysl v meditaci na Nejvyššího Pána a dosáhnout dokonale příznivého království Boha.