eke tam anurundhānā
jñātayaḥ paryupāsate
hateṣu ṣaṭsu bāleṣu
devakyā augraseninā
saptamo vaiṣṇavaḿ dhāma
yam anantaḿ pracakṣate
garbho babhūva devakyā
harṣa-śoka-vivardhanaḥ
eke — někteří z nich; tam — ke Kaṁsovi; anurundhānāḥ — přesně dodržující jeho pravidla; jñātayaḥ — příbuzní; paryupāsate — začali mu dávat za pravdu; hateṣu — poté, co bylo zabito; ṣaṭsu — šest; bāleṣu — dětí; devakyāḥ — narozených Devakī; augraseninā — synem Ugraseny (Kaṁsou); saptamaḥ — sedmé; vaiṣṇavam — Pána Viṣṇua; dhāma — úplná expanze; yam — jež; anantam — pod jménem Ananta; pracakṣate — je oslavována; garbhaḥ — embryo; babhūva — bylo; devakyāḥ — Devakī; harṣa-śoka-vivardhanaḥ — vyvolávající zároveň radost i nářek.
Někteří z předních oddaných, jako například Akrura, zůstali s Kamsou a jednali tak, aby s nimi byl spokojen. Sledovali tím různé cíle. Očekávali, že jakmile Kamsa zabije ostatní Devakiny děti, jako osmé dítě přijde na svět Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jehož zjevení všichni s dychtivostí očekávali. Budoucnost slibovala, že když zůstanou s Kamsou, budou moci vidět, jak se Nejvyšší Osobnost Božství narodí a vyjeví své dětské zábavy, a že později pojede Akrura do Vrndavanu, aby Krsnu s Balaramou přivezl do Mathury. Slovo paryupasate je významné, jelikož vyjadřuje, že někteří oddaní chtěli zůstat v Kamsově blízkosti, aby všechny tyto Pánovy zábavy shlédli. Šest dětí, které Kamsa zabil, bylo původně syny Mariciho, ale ti se kvůli kletbě od jednoho brahmany museli narodit jako vnuci Hiranyakasipua. Kamsa, jenž se dříve narodil jako Kalanemi, byl nyní nucen své syny zabít. To bylo tajemství. Synové Devaki se měli po své smrti vrátit na místo, odkud původně přišli. I to chtěli oddaní vidět. Obvykle nikdo nezabíjí své vlastní synovce, ale Kamsa byl tak krutý, že to bez zaváhání učinil. Ananta neboli Saṅkarsana patří ke druhé čtveřici expanzí (catur-vyuha). To je mínění zkušených komentátorů.