Text* 1: Sukadeva Gosvami pravil: Potom Sri Krsna v kruhu svých blažených společníků, kteří neustále opĕvovali Jeho slávu, vešel do vesnice Vraji ozdobené stády krav.

Text 2: Zatímco si Krsna a Balarama takto užívali života ve Vrndavanu v přestrojení za obyčejné pasáčky, postupnĕ nastalo léto. Toto roční období nemají vtĕlené duše příliš v oblibĕ.

Text* 3: Jelikož se však ve Vrndavanu osobnĕ zdržoval Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, společnĕ s Balaramou, léto projevovalo vlastnosti jara. Takové jsou rysy vrndavanské oblasti.

Text 4: Hlasité dunĕní vodopádů ve Vrndavanu přehlušovalo cvrkot cvrčků a celou oblast zkrášlovaly skupinky stromů neustále smáčené vodní tříští z tĕchto vodopádů.

Text* 5: Vítr čeřící vlny na jezerech a na proudících řekách unášel pyl mnoha druhů lotosů a leknínů a pak celou oblast Vrndavanu ochlazoval. Ti, kdo tam žili, proto netrpĕli horkem žhnoucího letního slunce a sezónních lesních požárů. Ve Vrndavanu bylo vždy množství čerstvé zelené trávy.

Text* 6: Hluboké řeky svými plynoucími vlnami zmáčely své břehy, které proto byly vlhké a blátivé. Paprsky slunce, prudké jako jed, tedy nemohly odpařovat šťávu zemĕ ani vysoušet její zelenou trávu.

Text* 7: Vrndavanský les byl nádhernĕ ozdobený kvĕty a zvířata a ptáci mnoha druhů ho naplňovali různými hlasy. Pávi a včely zpívali a kukačky a jeřábi vrkali.

Text* 8: Pán Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, doprovázený Pánem Balaramou a obklopený pasáčky a kravami, hrál na flétnu a vstoupil do vrndavanského lesa, kde se chtĕl vĕnovat zábavám.

Text* 9: Balarama, Krsna a Jejich přátelé pasáčci se ozdobili čerstvĕ vyrašenými lístky, pavími pery, girlandami, svazky poupat a barevnými hlinkami a tančili, zápasili a zpívali.

Text 10: Když Krsna tancoval, nĕkteří z chlapců Ho doprovázeli zpĕvem, jiní hrou na flétny, činelky a buvolí rohy a další chválili Jeho tanec.

Text* 11: Ó králi, polobozi se přestrojili za členy společenství pastevců a stejnĕ jako divadelní tanečníci chválí jiného tanečníka, uctívali Krsnu a Balaramu, kteří také vypadali jako pasáčci krav.

Text 12: Krsna a Balarama si hráli se svými přáteli pasáčky tak, že se točili dokola, skákali, házeli, plácali dlanĕmi a zápasili. Nĕkdy Krsna a Balarama tahali chlapce za vlasy.

Text* 13: Zatímco jiní chlapci tančili, ó králi, Krsna a Balarama je nĕkdy doprovázeli písnĕmi a instrumentální hudbou a nĕkdy oba Pánové chlapce chválili slovy „Výbornĕ! Výbornĕ!“

Text 14: Nĕkdy si pasáčci hráli s plody bilva či kumbha a nĕkdy s hrstmi plodů amalaka. Jindy hráli hry, při kterých se snažili navzájem dotknout nebo nĕkoho poznat se zavázanýma očima, a nĕkdy napodobovali zvířata a ptáky.

Text 15: Nĕkdy skákali sem a tam jako žáby, nĕkdy tropili různé žerty, nĕkdy se houpali na houpačkách a nĕkdy napodobovali krále.

Text* 16: Takto hráli Krsna a Balarama mnoho dobře známých her a přitom se toulali mezi řekami, horami, údolími, křovisky, stromy a jezery ve Vrndavanu.

Text 17: Když Rama, Krsna a Jejich přátelé pasáčci takto pásli krávy v onom vrndavanském lese, vloudil se mezi nĕ démon Pralamba. Přijal podobu pasáčka se zámĕrem, že Krsnu a Balaramu unese.

Text* 18: Nejvyšší Pán Krsna, jenž se zjevil v dynastii Dasarhy, vidí vše, a tak pochopil, co je démon zač. Přesto Pán předstíral, že ho bere jako svého přítele, ale zároveň vážnĕ uvažoval, jak ho zabít.

Text 19: Krsna, jenž zná všechny sporty a hry, pak svolal pasáčky a řekl jim: „Hej pasáčci! Pojďme si hrát! Rozdĕlíme se na dvĕ vyrovnaná družstva.“

Text* 20: Pasáčci zvolili za kapitány obou skupin Krsnu a Balaramu. Nĕkteří se přidali na Krsnovu stranu a jiní na Balaramovu.

Text 21: Chlapci hráli různé hry, ve kterých jedni nosili druhé. Vítĕzové vždy vylezli na záda poražených.

Text 22: Tak chlapci buď nosili nebo se nechali nosit, přitom pásli krávy a šli za Krsnou, až došli k banyánu zvanému Bhandiraka.

Text* 23: Můj milý králi Pariksite, když Sridama, Vrsabha a ostatní členové skupiny Pána Balaramy v tĕchto hrách vyhráli, Krsna a Jeho následovníci je museli nést.

Text 24: Nejvyšší Pán Krsna prohrál, a tak nesl Sridamu. Bhadrasena nesl Vrsabhu a Pralamba nesl Balaramu, syna Rohini.

Text 25: Ten nejpřednĕjší z démonů (Pralamba) považoval Pána Krsnu za nepřemožitelného, a tak rychle nesl Balaramu daleko za místo, kde Ho mĕl nechat slézt.

Text 26: Když velký démon Balaramu unášel, Pán ztĕžkl jako mohutná hora Sumeru, a Pralamba musel zpomalit. Pak opĕt přijal svou skutečnou podobu – zářící tĕlo, jež bylo ovĕšené zlatými ozdobami a připomínalo mrak, ve kterém šlehají blesky a který nese mĕsíc.

Text 27: Když Pán Balarama, jenž nosí jako svou zbraň pluh, vidĕl obrovské tĕlo démona, které se rychle pohybovalo po nebi, s jeho planoucíma očima, ohnivými vlasy, hrozivými zuby trčícími až po jeho svraštĕlé obočí, a úžasnou září, která vycházela z jeho náramků, koruny a náušnic, vypadal trochu polekaný.

Text 28: Poté si nebojácný Balarama vzpomnĕl na své skutečné postavení a pochopil, že se Ho démon snaží unést daleko od Jeho společníků. Tehdy se Pán rozzuřil a udeřil démona svou tvrdou pĕstí do hlavy, jako když Indra, král polobohů, zasáhne horu svým hromoklínem.

Text* 29: Pralambova hlava po úderu Balaramovy pĕsti ihned praskla. Démon zvracel krev a pozbyl veškeré vĕdomí. Potom s velkým rámusem padl bez života na zem jako hora zničená Indrou.

Text* 30: Pasáčci žasli, když vidĕli, jak mocný Balarama zabil démona Pralambu, a volali: „Výbornĕ! Výbornĕ!“

Text* 31: Zahrnuli Balaramu požehnáními a pak Ho oslavovali, neboť si zaslouží veškeré oslavování. S myslemi přemoženými extatickou láskou Ho objímali, jako kdyby vstal z mrtvých.

Text 32: Polobozi byli ze zabití hříšného Pralamby nesmírnĕ šťastní. Shazovali na Pána Balaramu déšť kvĕtinových girland a velebili dokonalost Jeho činu.