Text 1: Suta Gosvami řekl: Poté se Panduovci rozhodli přinést vodu zemřelým příbuzným, kteří si ji přáli, a spolu s Draupadi se vydali ke Ganze. Ženy šly vpředu.

Text* 2: Když jim s nářkem obětovali dostatek vody z Gangy, vykoupali se v této řece, jejíž voda je posvátná, jelikož přináší prach z lotosových nohou Pána.

Text 3: Seděl tam král Kuruů Maharaja Yudhisthira se svými mladšími bratry, Dhrtarastra, Gandhari, Kunti a Draupadi, a všichni byli plní smutku. Pán Krsna tam byl též.

Text 4: Pán Sri Krsna a mudrci začali uklidňovat všechny truchlící a otřesené připomínáním neúprosných zákonů Všemocného a jejich reakcí na živé bytosti.

Text 5: Vychytralý Duryodhana se se svou společností lstivě zmocnil království Yudhisthira, který neměl nepřátel. Milostí Pána bylo vše napraveno a nečestní králové, kteří se spojili s Duryodhanou, byli zabiti. Zahynuli i jiní, když se chovali hrubě k vlasům královny Draupadi.

Text 6: Pán Sri Krsna přiměl Maharaje Yudhisthira, aby třikrát důkladně vykonal oběť koně (asvamedha-yajñu), a tak způsobil, že se jeho sláva rozšířila všemi směry, jako sláva Indry, který vykonal sto takových obětí.

Text 7: Poté se Pán Sri Krsna připravil k odjezdu. Uctíván brahmany vedenými Srilou Vyasadevem pozdravy opětoval a pozval k Sobě syny Pandua.

Text 8: Jakmile se usadil na voze, aby vyrazil do Dvaraky, uviděl Uttaru, která k Němu se strachem pospíchala.

Text 9: Uttara řekla: Ó Pane pánů, Pane vesmíru! Jsi největší ze všech mystiků. Prosím, ochraň mě, protože nikdo jiný v tomto světě duality mě nemůže spasit ze spárů smrti.

Text 10: Ó můj Pane, jsi všemocný. Ohromnou rychlostí se ke mně přibližuje žhnoucí železný šíp. Můj Pane, mě samotnou ať spálí, jestli si to přeješ, ale ať prosím nespálí a nepotratí mé embryo. Prokaž mi prosím tuto laskavost, můj Pane.

Text 11: Suta Gosvami řekl: Pán Sri Krsna, který je vždy velmi nakloněný Svým oddaným, trpělivě vyslechl její slova a ihned pochopil, že Asvatthama, syn Dronacaryi, vypustil brahmastru, aby tak zabil posledního potomka v panduovské rodině.

Text 12: Ó přední mezi mudrci (Saunako), jakmile Panduovci viděli blížící se záři brahmastry, všichni pozvedli své zbraně.

Text 13: Všemocný Sri Krsna, Osobnost Božství, viděl nebezpečí, které hrozí Jeho čistým oddaným, zcela odevzdaným duším a okamžitě pozdvihl Svůj disk Sudarsana, aby je chránil.

Text 14: Pán svrchované mystiky, Sri Krsna, sídlí v srdci každého jako Paramatma. Proto aby ochránil jediného potomka kuruovské dynastie, zakryl embryo Uttary Svojí osobní energií.

Text 15: Ó Saunako, ačkoliv nejzazší zbraň brahmastra, kterou vystřelil Asvatthama, byla nezastavitelná a nebylo možné se jí ubránit, byla zneškodněná a zneutralizovaná, jakmile se střetla se silou Visnua (Pána Krsny).

Text 16: Ó brahmanové, nemyslete si, že toto bylo mezi jinými činnostmi tajemného a neomylného Pána, Osobnosti Božství, něčím obzvlášť podivuhodným. Ačkoliv Sám je nezrozený, Svojí transcendentální energií udržuje a ničí všechny hmotné předměty.

Text 17: Takto byla Kunti, ctnostná oddaná Pána, zachráněna před radiací brahmastry, a s ní i jejích pět synů a Draupadi. Oslovili Pána Krsnu, který se chystal na cestu k domovu.

Text 18: Srimati Kunti řekla: Ó Krsno, vzdávám Ti své poklony, protože jsi původní osobnost a neovlivňují Tě kvality hmotného světa. Existuješ uvnitř i vně všeho, ale přesto jsi pro všechny neviditelný.

Text 19: Jsi za hranicí omezeného smyslového vnímání a jako takový jsi věčně bezúhonný činitel, zakrytý závojem iluzorní energie. Jsi neviditelný pro bláhové pozorovatele, stejně jako umělec v šatu herce není k poznání.

Text 20: Sám sestupuješ, abys rozšiřoval transcendentální vědu oddané služby a zaséval ji do srdcí pokročilých transcendentalistů a mentálních spekulantů, kteří se očistili schopností rozlišovat mezi duchem a hmotou. Jak Tě potom můžeme dokonale znát my ženy?

Text 21: Skládám proto své uctivé poklony Pánu, který se stal synem Vasudeva, radostí Devaki, chlapcem Nandy a ostatních pastevců z Vrndavanu a oživovatelem krav a smyslů.

Text 22: Skládám hluboké poklony Tobě, ó Pane, Jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému květu, Jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových květů, Jehož pohled chladí jako lotos a Jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.

Text 23: Ó Hrsikeso, vládče smyslů a Pane pánů, osvobodil jsi Svoji matku Devaki, kterou dlouho věznil a sužoval závistivý král Kamsa, a také mne a mé děti před řadou neustálých nebezpečí.

Text 24: Můj drahý Krsno, ochránil jsi nás před jedovatým dortem, před velkým požárem, před kanibaly, před hříšným shromážděním, před strádáním během našeho vyhnanství v lese a před bitvou, kde válčili velcí generálové. A teď jsi nás zachránil před zbraní Asvatthamy.

Text 25: Přeji si, aby ke všem těm pohromám docházelo znovu a znovu, abychom Tě mohli znovu a znovu vidět, neboť vidět Tebe znamená už nikdy nespatřit opakované zrození a smrt.

Text 26: Můj Pane, je snadné se k Tobě přiblížit, ale pouze pro ty, kteří jsou hmotně vyčerpáni. Člověk, který jde po cestě (hmotného) pokroku a snaží se vylepšit své postavení a dosáhnout ctihodného zrození, velkého bohatství, vysokého vzdělání a tělesné krásy, k Tobě nedokáže přistoupit s upřímnými pocity.

Text 27: Skládám své poklony Tobě, Jenž jsi majetkem hmotně zchudlých. Nedotýkají se Tě akce a reakce kvalit hmotné přírody. Jsi spokojený Sám v Sobě, a proto jsi nanejvýš vlídný a jsi pánem monistů.

Text 28: Můj Pane, vím, že jsi věčný čas, nejvyšší, všeprostupující vládce, který nemá počátek ani konec. Svoji milost udílíš všem stejnou měrou; vzájemné spory živých bytostí vznikají jen z jejich společenských styků.

Text 29: Ó Pane, nikdo nemůže pochopit Tvé transcendentální zábavy, které vypadají jako lidské a jsou tak matoucí. Nikdo není předmětem Tvé zvláštní přízně ani Tvé závisti; lidé si jen představují, že jsi zaujatý.

Text 30: Ó duše vesmíru, jak rozumět tomu, že pracuješ, přestože jsi nečinný, a že se rodíš, přestože jsi Sám životní silou a jsi nezrozený. Osobně sestupuješ do prostředí zvířat, lidí, mudrců a vodních živočichů. To je skutečně záhadné a matoucí.

Text 31: Můj drahý Krsno, když jsi byl neposlušný, Yasoda vzala provaz, aby Tě svázala a Tvé neklidné oči se zalily slzami, smývajícími maskaru z Tvých očí. A bál jsi se, přestože Tebe se bojí i zosobněný strach. Tento výjev je pro mne záhadou.

Text 32: Někteří říkají, že Nezrozený se narodil, aby oslavoval zbožné krále, a jiní říkají, že proto, aby potěšil krále Yadua, jednoho z Tvých nejdražších oddaných. Zjevuješ se v jeho rodině stejně jako se santálové dřevo zjevuje v Malajských horách.

Text 33: Jiní říkají, že když se o Tebe modlili Vasudeva a Devaki, narodil jsi se jako jejich syn. Jsi bezpochyby nezrozený, a přesto se rodíš pro jejich dobro a proto, abys zabil ty, kteří závidí polobohům.

Text 34: Jiní říkají, že svět byl ve velkých nesnázích, jelikož byl přetížený jako loď na moři, a že ses zjevil jako odpověď na modlitby Svého syna Brahmy, abys zmenšil břímě světa.

Text 35: A ještě jiní říkají, že jsi se zjevil, abys znovu oživil oddanou službu nasloucháním, vzpomínáním, uctíváním atd., aby podmíněné duše, které trpí hmotnými bolestmi, mohly těchto činností využít a dosáhnout osvobození.

Text 36: Ó Krsno, ti, kteří neustále naslouchají, opěvují a opakují si Tvé transcendentální činnosti nebo kteří nalézají potěšení v tom, jak to dělají druzí, jistě vidí Tvé lotosové nohy, které jediné dokáží zastavit opakované rození a smrt.

Text 37: Ó můj Pane, všechny Své povinnosti Jsi již vykonal. Dnes nás opouštíš, přestože zcela závisíme na Tvé milosti a nemáme nikoho jiného, kdo by nás chránil, nyní, když všichni králové jsou našimi nepřáteli?

Text 38: Sláva a jméno hmotného těla zaniká s odchodem živé duše a podobně naše sláva a činnosti společně s Panduovci a Yaduovci ihned zmizí, přestaneš-li nás vydržovat Svým pohledem.

Text 39: Ó Gadadharo (Krsno), naše království teď vypadá krásné, protože ho zdobí otisky Tvých nohou. Ale po Tvém odchodu už takové nebude.

Text 40: Všechna města a vesnice vzkvétají po všech stránkách, neboť je hojnost bylin a obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky plné vody, hory plné nerostů a oceány plné bohatství. To všechno jen proto, že se na ně díváš.

Text 41: Ó Pane vesmíru, ó duše vesmíru, ó osobnosti vesmírné podoby, prosím, přetni má pouta náklonnosti k mým příbuzným, Panduovcům a Vrsniovcům.

Text 42: Ó Pane Madhua, tak jako Ganga věčně plyne do moře a nezná překážek, tak i já chci být vždy přitahována pouze k Tobě a nikomu jinému.

Text 43: Ó Krsno, příteli Arjuny, ó vůdče potomků Vrsniho, ničíš politické strany, které ruší klid na této Zemi. Tvá síla nikdy neslábne. Patří Ti transcendentální říše a sestupuješ, abys zmírnil úzkost krav, brahmanů a oddaných. Vlastníš všechny mystické síly a jsi učitel celého vesmíru. Jsi všemocný Bůh a já se Ti uctivě klaním.

Text 44: Suta Gosvami řekl: Když Pán vyslechl modlitby Kuntidevi, které Ho oslavovaly vybranými slovy, jemně se usmál. Jeho úsměv byl okouzlující stejně jako Jeho mystická síla.

Text 45: Pán přijal modlitby Srimati Kuntidevi a vstoupil do hastinapurského paláce, aby o Svém odjezdu informoval také ostatní ženy. Když se však chystal vyrazit, král Yudhisthira Ho zadržel s láskyplnou žádostí.

Text 46: Král Yudhisthira byl velice zarmoucen a nepřesvědčily ho ani argumenty velkých mudrců vedených Vyasou a Samotným Pánem Krsnou, Jehož skutky jsou nadlidské, ani všechny důkazy z dějin.

Text 47: Král Yudhisthira, syn Dharmy, zdrcený smrtí svých přátel, byl zarmoucený jako obyčejný materialistický člověk. Ó mudrci, takto oklamaný iluzí náklonnosti promluvil.

Text 48: Král Yudhisthira řekl: Ach, můj nešťastný osud! Jsem ten nejhříšnější člověk! Pohleď na mé srdce, kolik je v něm nevědomosti! Toto tělo, které je nakonec určené pro druhé, zabilo mnoho a mnoho šiků bojovníků.

Text 49: Zabil jsem mnoho chlapců, brahmanů, příznivců, přátel, rodičů, učitelů a bratrů. I kdybych žil milióny let, nic mě nezachrání před peklem, které mě za všechny tyto hříchy čeká.

Text 50: Není hříchem, když král zabíjí pro spravedlivou věc v zájmu blaha svých občanů. Ale toto pravidlo se v mém případě nedá použít.

Text 51: Zabil jsem mnoho přátel žen, a tím jsem způsobil takové nepřátelství, jaké nelze odčinit žádnou hmotně prospěšnou prací.

Text 52: Stejně jako blátem zkalenou vodu nelze přecedit blátem a vínem znečištěnou nádobu nelze vyčistit vínem, tak ani zabití lidí nelze odčinit obětováním zvířat.