tabe — poté; sei — tento; kavi — básník; sabāra — všech; caraṇe — u nohou; paḍiyā — když padl; sabāra — u všech oddaných; śaraṇa laila — přijal útočištĕ; dante — do úst; tṛṇa lañā — poté, co vzal stéblo trávy.

Bengálský básník po vyslechnutí správného vysvĕtlení od Svarupy Damodara Gosvamiho padl k nohám všech oddaných a se stéblem trávy v ústech u nich přijal útočištĕ.