kṛṣṇe — na Kṛṣṇu; kene — proč; kari roṣa — zlobím se; āpana — Mého vlastního; durdaiva — neštĕstí; doṣa — chyba; pākila — uzrála; mora — Můj; ei — toto; pāpa-phala — následek hříchů; ye — že; kṛṣṇa — Kṛṣṇa; mora — Mé; prema-adhīna — závislý na lásce; tāre — Jeho; kaila — učinilo; udāsīna — netečným; ei mora — to je Moje; abhāgya — neštĕstí; prabala — velmi silné.

„Ale proč bych se mĕla na Krsnu zlobit? Je to chyba Mého vlastního neštĕstí. Plod Mých hříšných činností uzrál, a proto je Krsna, který vždy závisel na Mé lásce, nyní vůči Mnĕ netečný. To znamená, že Mé neštĕstí je opravdu velké.“