Tyto písnĕ Srimad-Bhagavatamu jsou verše 15–24 z devadesáté kapitoly desátého zpĕvu.

kurari vilapasi tvam vita-nidra na sese
svapiti jagati ratryam isvaro gupta-bodhah
vayam iva sakhi kaccid gadha-nirbhinna-ceta
nalina-nayana-hasodara-lileksitena

Všechny královny nepřetržitĕ myslely na Krsnu a po vodních zábavách řekly: „Náš drahý příteli orlovče, Krsna nyní spí, ale my jsme kvůli Nĕmu celou noc vzhůru. Ty se nám kvůli tomu smĕješ, ale proč ty také nespíš? Zdá se, že jsi pohroužený v myšlenkách na Krsnu. Probodl tĕ snad také Krsnův úsmĕv? Jeho úsmĕv je nesmírnĕ sladký a ten, kdo je probodnutý tímto šípem, má velké štĕstí.“

netre nimilayasi naktam adrsta-bandhus
tvam roravisi karunam bata cakravaki
dasyam gata vayam ivacyuta-pada-justam
kim va srajam sprhayase kavarena vodhum

„Ó cakravaki, máš oči otevřené i v noci, protože nevidíš svého přítele. Ve skutečnosti velice trpíš. Pláčeš ze soucitu, nebo se snažíš Krsnu polapit tím, že na Nĕho budeš vzpomínat? Všechny královny jsou šťastné, protože se jich dotkly Krsnovy lotosové nohy. Pláčeš snad proto, že chceš na hlavĕ nosit Krsnovu girlandu? Prosím odpovĕz na tyto otázky jasnĕ, ó cakravaki, abychom to pochopily.“

bho bhoh sada nistanase udanvann
alabdha-nidro 'dhigata-prajagarah
kim va mukundapahrtatma-lañchanah
praptam dasam tvam ca gato duratyayam

„Ó oceáne, ty nemáš vůbec možnost v noci klidnĕ spát. Místo toho jsi pořád vzhůru a pláčeš. Dostal jsi toto požehnání a tvoje srdce je zlomené stejnĕ jako ta naše. Mukunda se s námi baví jen tím, že nám stírá naše kuṅkumová znaménka. Ó oceáne, trpíš stejnĕ jako my.“

tvam yaksmana balavatasi grhita indo
ksinas tamo na nija-didhitibhih ksinosi
kaccin mukunda-gaditani yatha vayam tvam
vismrtya bhoh sthagita-gir upalaksyase nah

„Ó mĕsíci, zdá se, že trpíš vysokou horečkou, možná máš tuberkulózu. Tvoje záře není schopná rozptýlit temnotu. Zešílel jsi snad po vyslechnutí Krsnových písní? Je to důvod tvé mlčenlivosti? Když tĕ tak vidíme trpĕt, cítíme, že jsi jedním z nás.“

kim tvacaritam asmabhir
malayanila te 'priyam
govindapaṅga-nirbhinne
hrdirayasi nah smaran

„Ó malajský vánku, povĕz nám prosím, co špatného jsme ti udĕlaly? Proč v našich srdcích rozdmýcháváš plameny touhy? Govinda je dokonalý v umĕní, jak probouzet vliv Amora, a my jsme byly probodeny šípem Jeho pohledu.“

megha srimams tvam asi dayito yadavendrasya nunam
srivatsaṅkam vayam iva bhavan dhyayati prema-baddhah
aty-utkanthah savala-hrdayo 'smad-vidho baspa-dharah
smrtva smrtva visrjasi muhur duhkha-das tat-prasaṅgah

„Drahý mraku, ó Krsnův příteli, rozjímáš o znaku Srivatsa na Krsnovĕ hrudi jako my královny, které s Ním udržujeme milostné vztahy? Jsi pohroužený v meditaci a roníš nešťastné slzy, když vzpomínáš na Krsnovu společnost.“

priya-rava-padani bhasase
mrta-sañjivikayanaya gira
karavani kim adya te priyam
vada me valgita-kantha kokila

„Drahá kukačko, máš nesmírnĕ sladký hlas a umíš výbornĕ napodobovat ostatní. Svým hlasem bys probudila i mrtvolu. Řekni proto královnám, že jejich pravou povinností je správné chování.“

na calasi na vadasy udara-buddhe
ksiti-dhara cintayase mahantam artham
api bata vasudeva-nandanaṅghrim
vayam iva kamayase stanair vidhartum

„Ó velkodušná horo, jsi klidná, rozvážná a pohroužená do myšlenek na velké činy. Tak jako my jsi složila slib uchovávat ve svém srdci neustále lotosové nohy Krsny, syna Vasudevy.“

susyad-dhradah karasita bata sindhu-patnyah
sampraty apasta-kamala-sriya ista-bhartuh
yadvad vayam madhu-pateh pranayavalokam
aprapya musta-hrdayah puru-karsitah sma

„Ó řeky, manželky oceánu, vidíme, že oceán vám nepřináší štĕstí. Témĕř jste proto vyschly a již nerodíte překrásné lotosy. Lotosy nyní zeslábly, a dokonce i na slunci pozbyly veškeré radosti. Podobnĕ vyschlá jsou i srdce nás, ubohých královen, a naše tĕla pohubla, protože nám scházejí milostné hrátky s Madhupatim. Jste jako my, vyschlé a bez krásy, protože jste připraveny o Krsnův milující pohled?“

hamsa svagatam asyatam piba payo bruhy aṅga saureh katham
dutam tvam nu vidama kaccid ajitah svasty asta uktam pura
kim va nas cala-sauhrdah smarati tam kasmad bhajamo vayam
ksaudralapaya kama-dam sriyam rte saivaika-nistha striyam

„Ó labuti, tak šťastnĕ jsi sem připlula! Vítáme tĕ. Chápeme, že jsi neustále Krsnovým poslem. Když nyní piješ mléko, povĕz nám, co nám vzkazuje. Řekl ti Krsna nĕco o nás? Smíme se tĕ zeptat, zda je Krsna šťastný? Chceme to vĕdĕt. Myslí na nás? Víme, že Mu slouží jen bohynĕ štĕstí. My jsme pouhé služebné. Jak máme uctívat toho, který říká sladká slova, ale nikdy neplní naše touhy?“