āsvāda — chuť; dūre rahu — nechme stranou; yāra — čeho; gandhe — vůní; māte — je potĕšena; mana — mysl; āpanā vinā — mimo sebe; anya — jinou; mādhurya — sladkost; karāya vismaraṇa — způsobí zapomenutí.

„Necháme-li stranou jejich chuť, i jejich vůnĕ tĕší mysl a způsobuje zapomenutí jakékoliv jiné sladkosti mimo té své.“