vīkṣya — když jsme vidĕly; alaka-āvṛta — ozdobený loknami vlasů; mukham — obličej; tava — Tvůj; kuṇḍala-śrī — krásu náušnic; gaṇḍa-sthala — dotýkajících se Tvých tváří; adhara-sudham — a nektar Tvých rtů; hasita-avalokam — Tvůj usmĕvavý pohled; datta-abhayam — jenž zaručuje nebojácnost; ca — a; bhuja-daṇḍa-yugam — dvĕ paže; vilokya — díky spatření; vakṣaḥ — hruď; śriyā — krásou; eka-ramaṇam — hlavnĕ vyvolávající milostnou náklonnost; ca — a; bhavāma — staly jsme se; dāsyaḥ — Tvými služebnicemi.

„  ,Drahý Krsno, díky pohledu na Tvůj překrásný obličej ozdobený loknami vlasů, na krásu Tvých náušnic dotýkajících se Tvých tváří, na nektar Tvých rtů, na krásu Tvých usmĕvavých pohledů, na Tvé dvĕ paže, které zajišťují naprostou nebojácnost, a na Tvoji širokou hruď, jejíž krása probouzí milostnou náklonnost, jsme se jednoduše odevzdaly touze být Tvé služebné.̀  “