e — tito; kene — proč; kahibe — říkali by; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; uddeśa — smĕr; āmāya — nám; e — tyto; strī-jāti — patřící k ženskému rodu; latā — rostlinky; āmāra — naše; sakhī-prāya — jako přítelkynĕ.

„  ,Proč by nám mĕly stromy říkat, kam Krsna šel? Zeptejme se radĕji rostlinek, ty jsou ženského rodu, a jsou proto jako naše přítelkynĕ.̀  “