harṣa — jásot; dainya — pokora; cāpalya-ādi — extatické mluvení a tak dále; sañcārī vikāra — nestálé promĕny; dekhi' — když vidĕli; kāśī-vāsī — obyvatelé Váránasí; lokera — všech lidí; haila camatkāra — byl úžas.

Nad Pánovou radostí, pokorou a extatickým mluvením všichni lidé jen žasli. Všichni obyvatelé Váránasí (Káší) vidĕli Pánovy tĕlesné promĕny, a nevycházeli z údivu.