āpane rahe eka paisāra cānā cābāiyā
āra paisā bāṇiyā-sthāne rākhena dhariyā
āpane — osobnĕ; rahe — žije; eka paisāra — za jednu paisu; cānā — smaženou cizrnu; cābāiyā — žvýkající; āra — zbytek; paisā — čtyři až pĕt pais; bāṇiyā-sthāne — do opatrování jednomu obchodníkovi; rākhena — zanechává; dhariyā — ukládající.
Bankovní systém, který máme dnes na Západĕ, v onĕch dobách neexistoval. Pokud mĕl nĕkdo nĕjaké peníze navíc, uložil si je k nĕjakému obchodníkovi, obvykle to byl hokynář. To byl bankovní systém. Subuddhi Raya si přebytek penĕz ukládal k obchodníkovi, a utratil je, když bylo třeba. Ve stavu odříkání se ukládání penĕz nedoporučuje. Pokud však ukládáme peníze pro službu Pánu či vaisnavovi, je to přijatelné. Tak se choval Subuddhi Raya, jeden z důvĕrných oddaných Sri Caitanyi Mahaprabhua. Srila Rupa Gosvami tuto zásadu také následoval, když padesát procent svých penĕz utratil na službu Krsnovi prostřednictvím brahmanů a vaisnavů. Dvacet pĕt procent svých penĕz dal příbuzným a dvacet pĕt procent si uložil u jednoho obchodníka. To jsou postupy schválené Caitanya-caritamrtou. Ať je vaisnava ve stavu odříkání či grhastha, mĕl by se řídit tĕmito zásadami, které stanovili dřívĕjší acaryové.