smarantaḥ — vzpomínající; smārayantaḥ ca — a připomínající; mithaḥ — jeden druhému; agha-ogha-haram — ten, kdo oddanému odebírá vše nepříznivé; harim — Nejvyšší Osobnost Božství; bhaktyā — oddaností; sañjātayā — probuzené; bhaktyā — díky oddanosti; bibhrati — vlastní; utpulakām — zneklidnĕné extází; tanum — tĕlo.

„  ,Čistí oddaní projevují duchovní tĕlesné příznaky extatické lásky, už když vzpomínají na Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho, který oddaným odebírá vše nepříznivé, nebo Ho připomínají druhým. Tohoto postavení lze dosáhnout oddanou službou podle usmĕrňujících zásad a následným povýšením se na úroveň spontánní lásky.̀  “