kṛpālu — milostivý; akṛta-droha — nevyzývavý; satya-sāra — zcela pravdomluvný; sama — nestranný; nidoṣa — bez chyb; vadānya — velkodušný; mṛdu — jemný; śuci — čistý; akiñcana — bez hmotného vlastnictví; sarva-upakāraka — jednající ve prospĕch všech; śānta — klidný; kṛṣṇa-eka-śaraṇa — odevzdaný výhradnĕ Kṛṣṇovi; akāma — bez tužeb; anīha — netečný k hmotným ziskům; sthira — neochvĕjný; vijita-ṣaṭ-guṇa — zcela ovládající šest špatných vlastností (chtíč, hnĕv, chamtivost atd); mita-bhuk — jí jen tolik, kolik je třeba; apramatta — není nerozumný; māna-da — uctivý; amānī — bez falešné prestiže; gambhīra — vážný; karuṇa — soucitný; maitra — přátelský; kavi — poetický; dakṣa — dovedný; maunī — tichý.

„Oddaní jsou vždy milostiví, pokorní, pravdomluvní, nestranní, bezchybní, velkodušní, jemní a čistí. Nemají hmotné vlastnictví a konají činnosti prospĕšné všem. Jsou klidní, odevzdaní Krsnovi a bez tužeb. Jsou neteční k hmotným ziskům a neochvĕjní v oddané službĕ. Šest špatných vlastností – chtíč, hnĕv, chamtivost a tak dále – mají zcela pod kontrolou. Jedí jen tolik, kolik je nutné, a nejsou nerozumní. Jsou uctiví, vážní, soucitní a bez falešné prestiže. Jsou přátelští, poetičtí, dovední a tiší.“