rahūgaṇaitat tapasā na yāti

na cejyayā nirvapaṇād gṛhād vā

na cchandasā naiva jalāgni-sūryair

vinā mahat-pāda-rajo-'bhiṣekam


Text

„  ,Ó krĂĄli Rahugano, nikdo nemĆŻĆŸe dosĂĄhnout oddanĂ© sluĆŸby, dokud nevezme na svou hlavu prach z lotosovĂœch nohou čistĂ©ho oddanĂ©ho (mahajany neboli mahatmy). OddanĂ© sluĆŸby nelze dosĂĄhnout pouhĂœm podstupovĂĄnĂ­m tvrdĂ© askeze, okĂĄzalĂœm uctĂ­vĂĄnĂ­m BoĆŸstva, pƙísnĂœm dodrĆŸovĂĄnĂ­m usmĕrƈujĂ­cĂ­ch zĂĄsad stavu sannyas či grhastha, ani studovĂĄnĂ­m VĂ©d, potĂĄpĕnĂ­m se do vody a vystavovĂĄnĂ­m se ohni či spalujĂ­cĂ­m slunečnĂ­m paprskĆŻm.̀  “

Purport

Tento verĆĄ se nachĂĄzĂ­ ve Srimad-Bhagavatamu (5.12.12). Jada Bharata zde ƙíkĂĄ krĂĄli Rahuganovi, jak dosĂĄhl Ășrovnĕ paramahamsy. Maharaja Rahugana, krĂĄl Sindhu-sauvĂ­ry, se zeptal Jady Bharaty, jak dospĕl na tuto Ășroveƈ. KrĂĄl si ho pĆŻvodnĕ zavolal, aby nesl jeho nosĂ­tka, ale kdyĆŸ od paramahamsy Jady Bharaty uslyĆĄel o nejvyĆĄĆĄĂ­ filosofii, vyjĂĄdƙil Ășdiv a zeptal se ho, jak dosĂĄhl tak vzneĆĄenĂ©ho osvobozenĂ­. Jada Bharata tehdy krĂĄle poučil, jak se odpoutat od nĂĄklonnosti k hmotĕ.