mahat-kṛpā vinā kona karme 'bhakti' naya

kṛṣṇa-bhakti dūre rahu, saḿsāra nahe kṣaya

mahat-kṛpā — milosti velkých oddaných; vinā — bez; kona karme — díky nĕjaké jiné činnosti; bhakti naya — není oddaná služba; kṛṣṇa-bhakti — láska ke Kṛṣṇovi nebo oddaná služba Kṛṣṇovi; dūre rahu — když zanecháme stranou; saṁsāra — otroctví hmotné existence; nahe — není; kṣaya — zničení.


Text

„Dokud človĕk nezíská přízeň čistého oddaného, nemůže dosáhnout úrovnĕ oddané služby. Ani nemůže být vysvobozen z otroctví hmotné existence, o krsna-bhakti ani nemluvĕ.“

Purport

Zbožné činnosti přinášejí hmotné bohatství, ale oddanou službu nelze získat žádným množstvím hmotných zbožných činností – ani rozdáváním milodarů, ani otvíráním nemocnic či škol, ani lidumilnou prací. Oddanou službu lze získat jedinĕ milostí čistého oddaného. Bez milosti čistého oddaného nelze ani uniknout otroctví hmotné existence. Slovo mahat v tomto verši znamená „čistý oddaný“, což potvrzuje Pán Krsna v Bhagavad-gitĕ (9.13):

mahatmanas tu mam partha
daivim prakrtim asritah
bhajanty ananya-manaso
jñatva bhutadim avyayam

„Ó synu Prthy! Ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské přírody. Plnĕ se vĕnují oddané službĕ, protože Mĕ znají jako původní a nevyčerpatelnou Nejvyšší Osobnost Božství.“

Človĕk se musí sdružovat s mahatmou, který přijal Krsnu jako nejvyšší zdroj celého stvoření. Nikdo nemůže chápat Krsnovo absolutní postavení, aniž by byl mahatma. Mahatma je vzácný a transcendentální a je to čistý oddaný Pána Krsny. Hlupáci považují Krsnu za lidskou bytost a Jeho čistého oddaného také. Ať je človĕk čímkoliv, musí přijmout útočištĕ u lotosových nohou oddaného mahatmy a chovat se k nĕmu jako k nejvznešenĕjšímu dobrodinci celé lidské společnosti. U takového mahatmy bychom mĕli hledat ochranu a prosit o jeho bezpříčinnou milost. Jedinĕ díky jeho požehnání se může človĕk vymanit z pout k hmotnému životu. Takto uvolnĕn se milostí mahatmy zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu.