akāmaḥ — čistý oddaný, který netouží po hmotném požitku; sarva-kāmaḥ — ten, jehož touhy po hmotném požitku nemají konce; vā — nebo; mokṣa-kāmaḥ — ten, kdo touží po splynutí s Brahmanem; udāra-dhīḥ — nesmírnĕ inteligentní; tīvreṇa — neochvĕjnou; bhakti-yogena — oddanou službou; yajeta — mĕl by uctívat; puruṣam — osobu; param — nejvyšší.

„  ,Ať človĕk touží po všem, nebo po ničem, či chce splynout s Pánem, je inteligentní jedinĕ tehdy, když transcendentální láskyplnou službou uctívá Pána Krsnu, Nejvyšší Osobnost Božství.“