ei saba sādhanera ati tuccha bala
kṛṣṇa-bhakti vinā tāhā dite nāre phala
ei saba — všech tĕchto; sādhanera — metod duchovních činností; ati — velmi; tuccha — nepatrná; bala — síla; kṛṣṇa-bhakti — oddané služby Pánu Kṛṣṇovi; vinā — bez; tāhā — všechny tyto; dite — dát; nāre — nejsou schopné; phala — kýžený výsledek.
Ve védských písmech se nĕkdy zdůrazňuje plodonosné jednání, spekulativní poznání a systém mystické yogy. Lidé sice mají sklony k následování tĕchto procesů, ale bez dotyku krsna-bhakti neboli oddané služby nemohou dosáhnout kýžených výsledků. Jinými slovy, skutečným kýženým výsledkem je probuzení dřímající lásky ke Krsnovi. Srimad-Bhagavatam (1.2.6) uvádí:
sa vai pumsam paro dharmo
yato bhaktir adhoksaje
ahaituky apratihata
yayatma suprasidati
„Nejvyšším zamĕstnáním (dharmou) pro celé lidstvo je to, které človĕku pomůže dospĕt k láskyplné oddané službĕ transcendentálnímu Pánu. Aby zcela uspokojila vlastní já, musí být tato oddaná služba bezpodmínečná a nepřerušovaná.“ Karma, jñana a yoga nemohou lásku k Bohu probudit. Je třeba začít vykonávat oddanou službu Pánu, a čím více k ní tíhneme, tím více ztrácíme zájem o takzvané úspĕchy. Dhruva Maharaja šel praktikovat mystickou yogu, aby osobnĕ spatřil Pána tváří v tvář, ale když rozvinul zájem o oddanou službu, vidĕl, že mu karma, jñana ani yoga nic nepřinášejí.