V Bhagavad-gitĕ (18.61) se uvádí: isvarah sarva-bhutanam hrd-dese 'rjuna tisthati. Pán Krsna sídlí v srdcích všech bytostí a jedná velmi vážnĕ. Jeho jednání nikdo nerozumí, ale jakmile Pán pozná upřímnou snahu osoby zapojené v oddané službĕ, pomáhá jí takovým způsobem, že dotyčný oddaný nechápe, jak se vše dĕje. Pokud je odhodlaný sloužit Pánu, Pán je vždy připravený mu pomoci (dadami buddhi-yogam tam yena mam upayanti te). Sri Caitanya Mahaprabhu zde Sanatanovi Gosvamimu říká, jak je Pán milostivý. Sanatana Gosvami byl ministrem navába Husaina Šáha, a tak se neustále sdružoval s materialistickými lidmi, konkrétnĕ s muslimy, pojídači masa. I když s nimi byl v blízkém styku, Krsnovou milostí mu jejich společnost začala připadat odpudivá, a proto je opustil. Srinivasa Ācarya říká: tyaktva turnam asesa-mandala-pati-srenim sada tuccha-vat. Krsna Sanatanu Gosvamiho osvítil takovým způsobem, že byl schopen vzdát se svého vysokého ministerského postavení. Sanatana byl připravený stát se žebravým mnichem, protože svoje hmotné postavení považoval za bezvýznamné. Sri Caitanya Mahaprabhu činnosti Sanatany Gosvamiho oceňoval, chválil je a dĕkoval Krsnovi za to, že mu udĕlil svoji milost.