janmādy asya yato 'nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ svarāṭ
tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye muhyanti yat sūrayaḥ
tejo-vāri-mṛdāḿ yathā vinimayo yatra tri-sargo 'mṛṣā
dhāmnā svena sadā nirasta-kuhakaḿ satyaḿ paraḿ dhīmahi
janma-ādi — stvoření, udržování a zničení; asya — tohoto (vesmíru); yataḥ — od koho; anvayāt — přímo, skrze duchovní spojení; itarataḥ — nepřímo, bez styku s hmotou; ca — také; artheṣu — ve všech ohledech; abhijñaḥ — dokonale vĕdomý; sva-rāṭ — nezávislý; tene — sdĕlil; brahma — Absolutní Pravdu; hṛdā — skrze srdce; yaḥ — kdo; ādi-kavaye — Pánu Brahmovi; muhyanti — jsou zmateni; yat — v kom; sūrayaḥ — velké osobnosti jako Pán Brahmā a další polobozi nebo velcí brāhmaṇové; tejaḥ-vāri-mṛdām — ohnĕ, vody a vzduchu; yathā — jako; vinimayaḥ — zámĕna; yatra — v nĕmž; tri-sargaḥ — hmotné stvoření tří kvalit; amṛṣā — skutečné; dhāmnā — se sídlem; svena — svým vlastním; sadā — vždy; nirasta-kuhakam — prostým iluze; satyam — pravdĕ; param — absolutní; dhīmahi — meditujme o.
Tento verš ze Srimad-Bhagavatamu (1.1.1) spojuje Srimad-Bhagavatam s Vedanta-sutrou slovy janmady asya yatah. Je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství, Vasudeva, je Absolutní Pravda nad tímto hmotným stvořením. Všichni acaryové to uznávají. Dokonce i Saṅkaracarya, nejvznešenĕjší impersonalista, na začátku svého komentáře k Bhagavad-gitĕ říká: narayanah paro 'vyaktat. Ve stavu, kdy ještĕ hmotné stvoření není projeveno z mahat-tattvy, se nazývá avyakta, a po projevení z úhrnu energie se nazývá vyakta. Narayana, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad touto projevenou a neprojevenou (vyakta-avyakta) hmotnou přírodou. To je hlavní kvalifikací Nejvyšší Osobnosti Božství, když sestoupí jako určitá inkarnace. Krsna říká Arjunovi, že oba se již mnohokrát předtím narodili, a On, Krsna, si na vše o svých předešlých zjeveních pamatuje, kdežto Arjuna ne. Jelikož se Krsna nachází nad tímto vesmírným projevem, má vznešené postavení, kdy si dokáže pamatovat vše, co se stalo v minulosti. Vše v tomto hmotném stvoření má své hmotné tĕlo, ale Krsna je nad tímto hmotným vesmírným stvořením, a proto má vždy tĕlo duchovní. Do Brahmova srdce vložil védské poznání. Přestože je Brahma nejdůležitĕjší a nejvznešenĕjší osobností v tomto vesmíru, nedokázal si vzpomenout, co dĕlal ve svém minulém životĕ, a Krsna mu to musel ze srdce připomenout. S touto inspirací byl potom schopen stvořit celý vesmír. Schopnost pamatovat si vše z minulosti a inspirování Brahmy k tvoření jsou jasné příklady znaků zvaných svarupa-laksana a tatastha-laksana.