kṛte yad dhyāyato viṣṇuḿ
tretāyāḿ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāḿ
kalau tad dhari-kīrtanāt
kṛte — v Satya-yuze; yat — jenž; dhyāyataḥ — z meditace; viṣṇum — o Pánu Viṣṇuovi; tretāyām — v Tretā-yuze; yajataḥ — uctíváním; makhaiḥ — provádĕním obĕtí; dvāpare — ve vĕku Dvāpara; paricaryāyām — uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy; kalau — ve vĕku Kali; tat — stejného výsledku (lze dosáhnout); hari-kīrtanāt — pouhým zpĕvem Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.
„ ,Veškeré výsledky, které človĕk v Satya-yuze získal meditací o Visnuovi, v Treta-yuze vykonáváním obĕtí a v Dvapara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Krsna maha-mantry.̀ “
Tento verš je citát ze Srimad-Bhagavatamu (12.3.52). V Kali-yuze dnes působí mnoho podvodníků s meditací, kteří si vymýšlejí nĕjakou podobu a snaží se o ní meditovat. Meditovat je sice módní, avšak lidé nevĕdí, co je cílem meditace. To je vysvĕtleno zde. Yad dhyayato visnum. Človĕk musí meditovat o Pánu Visnuovi nebo Pánu Krsnovi. Takzvaní učitelé meditace se bez odkazu na sastry zamĕřují na neosobní objekty. Pán Krsna je odsoudil v Bhagavad-gitĕ (12.5):
kleso 'dhikataras tesam
avyaktasakta-cetasam
avyakta hi gatir duhkham
dehavadbhir avapyate
„Pro ty, jejichž mysl je připoutána k neprojevenému, neosobnímu rysu Nejvyššího, je pokrok nesmírnĕ tĕžký. Pro vtĕlené bytosti je vždy tĕžké dosahovat pokroku touto metodou.“ Hloupí lidé nevĕdí, jak meditovat, a tak pouze trpí, aniž by ze svých duchovních činností získali nĕjaký prospĕch.
Stejnou myšlenku vyjádřenou v tomto verši ze Srimad-Bhagavatamu lze nalézt v následujícím verši z Visnu Purany (6.2.17), Padma Purany (Uttara-khanda 72.25) a Brhan-naradiya Purany (38.97).
